Sestra Zdenka Fialová se dožívá 100 let

Sestra Zdenka Fialová je členkou ČSBS v Přerově 41let. Narodila se v Klimkovicích okres Nový Jičín 4. července 1920 v rodině zaměstnance čs. státních drah.

Po přeložení otce do Olomouce se rodina přestěhovala a pro mladou Zdenku začal život s širokými možnostmi, kterých plně využívala jako kultura, sport a cestováni. Studovala obchodní školu v Olomouci. Seznámila se s Rudolfem Fialou, který v Olomouci sloužil jako letec čsl, armády. Jejich vřelý vztah vyústil v rozhodnutí uzavřít sňatek.

Těsně před svatbou se Zdenka rozjela do Plzně, kde na ni čekal milovaný muž i jeho rodiče. Všechny naděje do budoucna změnila zpráva o nutném okamžitém opuštění republiky, protože odbojová činnost Rudolfa a byla prozrazena. Hned po jeho odjezdu se v bytě Fialových objevilo gestapo, To zatklo otce a tvrdým výslechům neunikla ani Zdenka.

Stále opakovala, že ji budoucí manžel opustil. Sňatek nechce asi k vůli jiné ženě. Tak se před odjezdem Rudolfem Fialou dohodli. Zdenka Fialová byla nakonec propuštěna, ale pod dozorem gestapa žila až do konce války s nadějí, že hrůzy, kterým dnes mladí lidé nechtějí věřit skončí a milovaný muž ji sevře v náručí. Plk. Rudolf Fiala se vrátil z Anglie, kam se dostal složitou a nebezpečnou cestou z jižní Francie po její kapitulaci přes Španělsko a Portugalsko.

Zdenka a Rudolf uzavřeli manželství a těšili se, že uskuteční vše, o čem v odloučení snili. Únor 1948 ale  vše změnil. Plk. Fiala pracoval v Přerovských strojírnách až do své smrti v roce 1971. Zdenka pracovala v ekonomické oboru.

Po smrti svého manželu považovala za samozřejmost jako vlastenka pokračovat ve společenské  činnosti

místo manžela, jako členka tehdejšího Svazu protifašistických bojovníků, v jedné ze tří základních

organizaci v Přerově.

Je spolehlivou obětavou a aktivní členkou vysokých morálních zásad. Její zdravotní stav sestře Fialové dnes  neumožňuje se osobně zúčastňovat schůzí a akcí. Stále však má zájem o dění v ČSBS - je duševně čilá, společenská milující matka a babička.

Blahopřejeme a přejeme do jí dalších dní vše dobré.

Členové OV ČSBS Přerov, vedení ÚV ČSBS

Den ozbrojených sil ČR: pietní akt na Vítkově

Delegace ÚV ČSBS vedená jejím předsedou Ing. Jaroslavem Vodičkou a 1. místopředsedou Ing. Emilem Kulfánkem spolu s velením armády AČR, zást. politických a společenských organizací a také veřejností uctili na Vítkově Den ozbrojených sil ČR. 

Den ozbrojených sil ČR připadá na 30. červen. Tehdy, v roce 1918, se uskutečnil slavnostní nástup 21. a 22. československého střeleckého praporu v Darney, během něhož francouzský prezident Raymond Poincaré předal nejen bojový prapor československým legionářům, ale také poprvé uznal Československou národní radu v Paříži za oficiální vládu nově vznikajícího státu. 

Ministr Metnar a generál Opata dnes u příležitosti oslav udělili vysoká resortní vyznamenání. Zpětně, k výročí konce druhé světové války, dnes ministr obrany ocenil in memoriam například generála zeměpisné služby Ubalda Kovaříka nebo vojenského pilota nejen z období druhé světové války Josefa Dudu. Ministr Metnar i náčelník Generálního štábu Opata také vyzdvihli nasazení vojáků v boji proti pandemii koronaviru. Podle Metnara armáda v uplynulých měsících prokázala, že služba vojáka je především službou vlasti a jejím občanům. 

„Poděkování a uznání dnes zaslouží zejména ti z vás, kdo byli nasazeni v době pandemie COVID-19. Ať už jste sloužili na hranicích, v odběrových týmech, rozváželi ochranné pomůcky či pomáhali v nemocnicích," řekl mimo jiné ve svém vystoupení ministr obrany Lubomír Metnar. 

„Legionáře obdivuji. Často neměli dostatečnou výzbroj a výstroj. V první světové válce jich padly tisíce. Většina z nich za stát, který v té době ještě neexistoval,“ uvedl v projevu náčelník Generálního štábu armádní generál Aleš Opata. Dnešní armáda podle něj musí čelit mnoha výzvám, včetně kybernetických hrozeb, hybridní války a terorismu. Své schopnosti zdokonaluje také za hranicemi a důkazem toho je, že nedávno převzala velení mise EUTM v Mali. Za zásadní úkol považuje generál Opata v současné době modernizaci a inovace. „Vznikl i prapor bezpilotních systémů, používáme tedy i drony. Nepřítel se stále vyvíjí, musíme se snažit s ním minimálně držet krok,“ zdůraznil v projevu. 

O službu v armádě mají lidé zájem, od září se otevře pobočka střední vojenské školy

V projevech rovněž zaznělo, že roste počet profesionálních vojáků a stabilní zůstává i poměrně velké množství zájemců o službu v aktivní záloze. Vzrůstající zájem o službu v Ozbrojených silách ČR se promítl také do vojenského školství. „Společné úsilí ministerstva, armády a Karlovarského kraje přineslo ovoce. Od září tak bude v Sokolově otevřena pobočka Vojenské střední školy Moravská Třebová se třídou zaměřenou na strojírenství,“ konstatoval ministr obrany Lubomír Metnar. „Jsem za to rád, protože po těchto technických oborech je u armády poptávka,“ poznamenal.

Přehlídka a taktéž celý akt byl na Vítkově proveden našimi ozbrojenými složkami s vojenským mistrovstvím a bravurou a tím důstojně uctil toto významné výročí.

Fotoreportáž: I. Sideropulos / MO AČR - Pavel Křemen / za spolupráce Tiskového odboru GŠ AČR

Když se dezinformace vydává za pravdu, omyly bratra Vichty

Čím více se oddaluje realita od skutečnosti, tím více se projevuje snaha některých lidí si pro sebe  tuto realitu upravit.

To je případ „Zprávy“ bratra Milana Vichty, o jednání pléna Ústředního výboru ČSBS dne 23. 6. 2020 Ta dezinformace se objevuje hned v názvu dokumentu br. Vichty. Zprávy o jednáních kolektivních orgánů podávají k tomu určení (zvolení) představitelé orgánu. 

Na jednáních Ústředního výboru ČSBS těmito představiteli jsou vždy zvolení dva členové Mandátové komise a zvolení tři členové Návrhové komise. Dne 23. 6. 2020 br. Vichta nebyl členem žádné z uvedených komisí. Nikým nebyl pověřen, aby z jednání zpracovával jakoukoliv zprávu. Takže v jeho případě se nejedná o žádnou Zprávu, ale o jeho osobní pohled na průběh jednání, který zajisté každý může mít jiný. Z formulace uvedené v názvu a celém textu vyplývá, že ten jeho -  Vichtův názor, je jedině ten správný. 

V první větě textu br. Vichty se uvádí, že účast na jednání nebyla nijak vysoká. Co to znamená, že účast nebyla nijak vysoká? Podle zápisu nezávislé Mandátové komise, kterou mimochodem volil
i br. Vichta
, bylo na jednání přítomno 60% zástupců oblastních organizací ČSBS s hlasovacím právem. Tady by se chtělo zeptat, kolik procent členů ČSBS se zúčastňuje na konferencích oblastní organizace ČSBS Praha 6, kde je br. Vichta předsedou? 

Pozoruhodné je jak se br. Vichta zastává br. Kredby, který se zaštiťuje stanoviskem jakéhosi právníka Boldta, proti právníkům ČSBS. Pokud pro br. Vichtu nejsou právníci ČSBS věrohodní, tak se může obrátit na nezávislý soud. Není možné upřednostňovat cizí právníky před právníky ČSBS.   

Naprosto za hranou je obvinění předsedy ÚV br. Vodičky, že napadl br. Kredbu. To neodpovídá skutečnosti. Byl to br. Kredba, který narušoval jednání svými výkřiky a vystupováním bez toho, že by mu bylo uděleno slovo. Byl také za své nepřístojné chování několikrát z pléna napomínán a také byl z pléna vyzván, aby raději odešel. K hádce mezi Kredbou a Vodičkou došlo, ale tu hádku rozhodně nezavinil předseda ÚV. 

Naprosto zavádějící a lživá je věta – „Předsednictvo zmínilo kritiku …“. Tato věta se snaží navodit názor, že ČSBS není řízen Výkonným výborem a Ústředním výborem ČSBS. 

Neodpovídá skutečnosti také věta, že  „….bratr Kulfánek kritizoval hospodaření OV Valašské Meziříčí…..“, neboť br. Kulfánek se zeptal bratra Kredby jak je to s majetkem včetně majetku finančního, ke dni 23.6.2020 u oblastní organizace ČSBS Valašské Meziříčí, p.s., když dne 30. 3. 2020 pět osob (představitelů OV ČSBS Valašské Meziříčí), mezi nimi i br. Kredba založilo nový spolek, nesouvisející s ČSBS, který převzal veškerý majetek od OV ČSBS Valašské Meziříčí. Což br. Kulfánek doložil výpisem ze spolkového rejstříku a kolií stanov nového spolku ve Valašském Meziříčí. Jinými slovy br. Kulfánek naznačil, že těchto pět osob zcizilo majetek OV ČSBS Valašské Meziříčí. A co na o br. Vichta? Asi mu nevadí, že br. Kredba se podílí na zcizení majetku ČSBS ve Valašském Meziříčí.    

 

Dále jak uvádí br. Vichta „velkou pozornost a následnou diskuzi vzbudil i návrh rozpočtu svazu na rok 2020, v němž "se stále rozděluje podle počtu členů“. Tady se neuvádí, že Ústřední výbor opakovaně jednal o kritériích financování organizací a docházel v této otázce k jistému konsensu, aby financování bylo dle počtu členů. Proto se kritici této politiky ocitli v naprosté menšině. Rozpočet svazu byl naprostou většinou členů ÚV schválen!

Až kuriózně nepřesná je „zpráva“ br Vichty o průběhu kontroly Ministerstva financí za léta 2016 až 2019. Základ dezinformace tkví v tom, že kontrola ministerstva neuznala částečně nedoložené náklady Oblastních výborů, nebo jejich nedoložené doklady náklady v krátkých termínech kontroly. Jednalo se většinou o vlastní náklady OV (spojů, drobných kanc. potřeb, věnců atd). V případě novin svazu „Národní Osvobození“ se jednalo o tzv. remitendu tj. o vrácené a již neprodejné výtisky, které dál svaz rozdával na různých akcích zdarma. Naposledy např. při masové akci „100 let ČSR“ v Praze na Letné. To ostatně ví i ti, kteří na těchto akcích pracovali. Bratr Vichta to nebyl! Nejedná se tu o náklady na Národní Osvobození, jak mylně uvádí.

Proto ve zprávě bratra Cincibuse (předs. Ústř. Kontr. Komise) bylo uvedeno - a která se opírá o závěry kontroly MF, že nebyla zjištěna žádná trestná činnost a nikdo nebyl obviněn. A právě tento závěr vadí těm, kteří by chtěli soustavnými dezinformacemi a polopravdami vést permanentní donkichotské války proti našemu svazu v mediích a na politické scéně.

Bohužel, závěry kontroly nechce pochopit malá část funkcionářů našeho svazu a doslova plete scénáře tam, kde jsou veřejně známá fakta. Kontrola popsala hospodaření našeho svazu velice podrobně a srozumitelně. A je tu jasné, že musíme jako svaz přikročit k lepší správě našich financí, což se stalo nejen výměnou poradní finanční firmy, ale i poskytováním technické a právní pomocí našim oblastním výborům a členům ze strany vedení, aby se nedostatky, které popisuje kontrola MF neopakovaly. To by mělo být i zájmem těch, kteří se veřejně bijí do prsou za zájmy našeho svazu.

Ioannis Sideropulos

Tiskový mluvčí ČSBS

30.6. 2020

Kronika: 27.6.  2020 v Cerhovicích,  delegace Ov ČSBS Beroun vedená předsedkyní Oblastního výboru sestrou Alenou Mészárosovou,  spolu se starostou Cerhovic Petrem Freiem a místostarostou Miroslavem Károu, uctili památku vlastence Čeňka Šilingera a události s tím spojených. 

Čeněk Šilinger, byl majitel pivovaru, legionář a odbojář

Narození - Mirovice (R-U) - 29.12.1896

Úmrtí - Cerhovice (ČR-protektorát Böhmen und Mähren) - 30.06.1942

Místo působení - Beroun (Čechy)

 

Během první světové války sloužil na východní frontě, avšak brzy po příjezdu na frontu upadl do zajetí a poté vstoupil do československých legií. Zpočátku působil v Rusku a později sloužil u 21. pluku ve Francii. Po návratu z války se přestěhoval do Cerhovic, kde zdědil po otci pivovar. V l. 1927-1936 působil jako starosta obce. - Po založení organizace Obrana národa se stal jejím členem a postupem času se tak stal velmi důležitou součástí odboje na Berounsku. V rámci Obrany národa sloužil jako spojka pro další odbojové skupiny, zvláště důležité bylo jeho napojení na komunistický odboj. Koncem června 1942 přepadlo pivovar gestapo. Při pronásledování došlo k přestřelce nacistů s odbojáři Františkem Peltánem (narozen 1913 v Jindřichově Hradci) a Čeňkem Šilingerem, při které byl zastřelen gestapák Ferdinand Schmidt. Za prchajícím Šilingerem se rozběhl jeho věrný pes, čímž ukazoval nacistům cestu. Čeněk Šilinger byl raněn a aby se nedostal do spárů gestapa, zvolil hrdinou smrt vlastní zbraní.

Fr. Peltán zemřel stejným způsobem v přestřelce 11. 7. 1942 v Kinského sadech v Praze.

 

Na pietním místě delegace položila květiny. Taktéž byly účastny sestry: Růžena Chvojková, Mgr. Daniela Vrňatová a Jiřina Lisá. 

Ohlédnutí za květnovým 75. výročím osvobození Československa v Karlových Varech

 

15.5. 2020 se v Karlových Varech uskutečnila již tradiční každoroční pietní akce, věnovaná vzpomínkám na dcery a syny evropských národů umučených při pochodech smrti na samém sklonku 2. světové války, ve dnech kapitulace německé „třetí říše“ a krátce po ní, kdy se nacisté mstili na mnoha nevinných lidech kteří přežili věznění v německých koncentračních táborech. 

 

Český svaz bojovníků za svobodu a jeho předchůdci ze Svazu bojovníků proti fašismu a České obce legionářské pořádají tuto vzpomínkovou akci od roku 1946. OV ČSBS Karlovy Vary nevynechal ani letošní uspořádání memoriální akce, v dramatických a specifických „kovidových“ časech, kdy se na naší akci sešlo okolo čtyřiceti účastníků, byť samozřejmě v rouškách a patřičných rozestupech. První setkání účastníků proběhlo u hlavní brány hřbitova a symbolickým pietním pochodem se všichni  společně pomalu přesunuli k památníku obětí, kde se odehrál hlavní program.

 

Zde je nutno poznamenat, že na hlavním karlovarském hřbitově jsou v souvislosti s pochody smrti na karlovarsku pohřbeny ostatky více než tři sta lidí, zejména Francouzů, Rusů, Italů a Ukrajinců. Jejich životní příběh a osudy připomíná mj. důstojný památník, u kterého i letos zavlály státní vlajky, zapůjčené Armádou české republiky. Za to patří dík plukovníkovi generálního štábu, řediteli Krajského vojenského velitelství Karlovy Vary Ing. Jaroslavovi Kořínkovi. Státní hymna a pietní písně zazněly v podání operní zpěvačky Michaely Katrákové. Projevy měla řada osobností, Vicekonzulka Generálního konzulátu Ruské federace v Karlových Varech Mária Semenova,  Ing.. Josef Janů, Krajský radní jménem kraje a pana hejtmana osobně také položil věnec, Za Svaz bojovníků za svobodu položil věnec Ing. Jaroslav Vodička, předseda ČSBS a krajský zastupitel sousedního, ústeckého kraje společně s Ing. Emilem Kulfánkem 1. místopředsedou ČSBS.

 

Ve svém příspěvku bratr Jaroslav Vodička připomněl období dubna a května roku 1945, kdy odpor Němců na západní frontě se fakticky zhroutil, přesto však 14. dubna Himmler nařídil, aby žádný obyvatel pracovních nebo koncentračních táborů nezůstal naživu a v rámci likvidace vězňů se tak

objevily „pochody  a transporty smrti“. Mj. také zdůraznil, že bylo velkým štěstím pro naši republiku, spojenectví  Velké protihitlerovské koalice tj. Sovětského svazu, Spojených států Amerických, Velké Británie a Francie, které  vydrželo veškeré zkoušky té doby a naše republika byla osvobozena. Na akci byli mj. zastoupeni: Magistrát města Karlovy Vary, který vyslal své zástupce s obrovskou, krásnou pietní květinou, zástupci místních spolků a organizací, hosté z Prahy a z dalších částí republiky. V rámci programu bylo možno shlédnout starší kroniky a nahlédnout do kroniky nové, založené 6.1. letošního roku Irinou Střechovou, Neklanem Střechou a Radkem Stehlíkem  jménem ČSBS Karlovy Vary. Účastníci se zde mohli také podepsat či napsat několik vět. Kupříkladu vicekonzulka RF Maria Semenova napsala :" U příležitosti 75. Výročí jsme se sešli, abychom vzdali hold obětem a bojovníkům”. Člen rady Karlovarského kraje Ing. Josef Janů ke svému podpisu připojil text: " S úctou všem obětem válek a jejich připomenutí”, MUDr. Ilona Mullerová, předsedkyně OV ČSBS Praha - západ napsala : "Nezapomínáme a nezapomeneme nikdy!” Paní Ludmila Linerhová Kačenová do kroniky, v tento památný den, vzpomněla památku svého otce Aloise Kačenu, dědečka Cyrila Kačeny a jejich kolegů, kteří byli členy Revolučního národního výboru v r. 1945 a přebírali od Němců Karlovy Vary a vzdala čest také jejich památce.

 

Radek Jan Stehlík

Plán "Barbarossa"

22. června 1941 vpadly německé nacistické armády a taktéž její spojenci na území Sovětského svazu. Jejich cílem bylo, jak psal Hitler, „naprosté zničení životní síly Ruska“, dobytí jeho území a zotročení národa. Avšak Hitlerův záměr, nehledě na snadné dobytí celé Evropy zkrachoval. Jeho plán bleskové války nepředpokládal takový houževnatý odpor. Přepadení Sovětského svazu znamenalo nakonec krach „třetí říše“ po velkém a nevídaném úsilí.

Plán Barbarossa připravený wermachtem rok před útokem na SSSR, předpokládal rychlé rozdrcení hlavních sil Rudé armády. Do 2-3 měsíců chtěli nacisté dobýt Moskvu a Leningrad. "Čím rychleji porazíme Rusko, tím lépe. Operace bude mít smysl pouze v případě, že jedním rychlým úderem rozdrtíme celý stát,“ tvrdil Hitler. Ale jeho vojska narazila na hrdinný odpor. Klíčovou srážkou na cestě k Moskvě byla Smolenská bitva, jež trvala přes 2 měsíce.

Krach plánu "Barbarossa"
5.prosince 1941 byl zahájen sovětský protiútok u Moskvy.
Tato bitva přelomila průběh Druhé světové války. Německá armáda měla takové ztráty, jež nepoznala dosud v žádné bitvě. Někteří němečtí generálové po bitvě u Moskvy prohlásili, že válečná porážka Sovětského svazu není teď možná zásadně, proto je třeba řešit všechno politickou cestou. Hitler propustil mnoho generálů. Byl podrážděn, nahněván: řada jeho velkých vítězství byla přerušena. Jeho armády byly zastaveny u Moskvy a pak  obráceny zpátky na Západ.

Pietní akt „Anthropoid“, pořádaný ÚV ČSBS Praha dne 18.06. 2020 u Pomníku zahraničním parašutistům, Technická ulice v Praze 6 

Vzpomínkového aktu se zúčastnili též členové ČSBS: za OV ČSBS Praha západ předsedkyně MUDr. Ilona Müllerová s členy, osk. Mgr. Jiřím Kobzou a Ing. Tomášem Doležalem a za OV ČSBS Praha 6 s předsedou RNDr. Milanem Vichtou, kteří položili rovněž květiny k pomníku. Účastníci aktů: za ambasádu SR - vojenský přidělenec, generál Ing. Miroslav Kocian, za ambasádu RF 3. tajemník p. Jevgenij Golikov, za MO AČR brigádní generálka Lenka Šmerdová, ředitel KVVP plk. gšt. Ing. Marian Margai, Klub vojenských výsadkových veteránů nebo vojenských výsadkářů – veteránů Jindřichův Hradec a Praha a rovněž zástupci ČSOL. Taktéž byli přítomni sympatizanti ČSBS a veřejnost. Za ÚV ČSBS: pplk. v. v. Ing. Vilém Janouch a 1.místopř. ÚV ČSBS, plk. v. v. Ing. Emil Kulfánek, který pronesl na závěr krátký proslov a poděkování za účast. 

Zvláštní poděkování pak patří velení PPV, příslušníkům pražské posádky pod vedením p. Valocsayie a Vojenské policie.  

ČSBS / MUDr. Ilona Müllerová vedoucí org.odd.ÚV ČSBS

Předseda ÚV ČSBS bratr Jaroslav Vodička uctil památku hrdinných parašutistů z "Operace Anthropoid", na místě jejich posledního boje s nepřítelem.

Pietní ceremoniál začal položením věnců a kytic k pamětní desce na zdi chrámu sv. Cyrila a Metoděje za doprovodu smutečních pochodů. Věnec k památečnímu místu položili také předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Radek Vondráček, předseda SPD Tomio Okamura a nechyběl ani Peter WEISS, mimořádný a zplnomocněný Velvyslanec Slovenské republiky v Praze.

https://www.facebook.com/RaptorTV.cz/videos/194424021870326/

Kdo má zájem na reinterpretaci druhé světové války

Václav Klaus a Jiří Weigl pro Lidové noviny

Sedmdesáté páté výročí konce druhé světové války – byť zastíněné koronavirovou epidemií – se stalo daleko větším tématem veřejné diskuse, než tomu bylo při všech předcházejících kulatých výročích konce války. To jen potvrzuje, že jisté vlivné síly dnešního světa nejsou s výsledky této největší války v lidských dějinách ani po třech čtvrtinách století (a po zásadních proměnách Evropy i světa) smířeny a že usilují o jejich revizi.

Z připomínání konce války se vytratila skutečná historická realita a dnešním diskusím o tomto tématu (v minulosti oprávněně nazývaném oslava vítězství a osvobození) naprosto dominují současné politické plány a záměry těchto lidí.

Hlavní aktéři a režiséři dnešních událostí spojených s výročím května 1945 staví na tom, že 75 let je relativně dlouhá doba, že pamětníci tehdejších událostí až na výjimky již nežijí a že už došlo k téměř úplné generační proměně. Tuto chvíli proto považují za příhodnou k radikální změně výkladu druhé světové války (a jejích výsledků) a k zapojení tohoto vzdalujícího se výročí plně do služeb dnešní politické propagandy a současných velmocenských zájmů.

Základním záměrem dnešního dění je vymazat slovo „osvobození“ z paměti dnešních generací a vylíčit konec války ne jako vítězství Rusů a Američanů nad Němci, ale jako počátek nové okupace, tentokrát ruské. Obě tyto okupace se tak v sugerované optice dostávají naroveň – s tím rozdílem, že ta ruská nám prý znovu hrozí. ... Pokračování zde: https://www.institutvk.cz/clanky/1549.html

76. výročí od spojeneckého vylodění ve francouzské Normandii v roce 1944 se uskuteční bez přítomnosti široké veřejnosti. Informovala o tom prefektura Calvadosu.

Hlavní mezinárodní ceremoniál se bude konat 6.6. Oslava se bude konat u památníku ve Vierville-sur-Mer, který se nachází na jedné z pěti částí pobřeží, kde spojenecké jednotky přistály v roce 1944. Během obřadu budou nad místem létat letadla akrobatické skupiny Patrol de France.

Den D, Krycí jméno: Operace Overlord

Nacistické Německo se ocitlo v kleštích jak z východu, tak i ze západu a to znamenalo jeho neodvratnou porážku od Spojenců.

Operace Overlord byla největší vyloďovací operací v historii, nasazeno bylo více než 6000 lodí. Vyžadovala obrovské přípravy, plánování a koordinaci všech druhů vojsk několika zemí. Během dvou měsíců po Dni D bylo na evropský kontinent vysazeno přes 2 miliony spojeneckých vojáků, hned první den přes 130 tisíc. Výsledkem operace bylo definitivní otevření druhé fronty v Evropě (frontu v Itálii Stalin za skutečnou „druhou“ frontu nepokládal). Znamenalo to strategický přelom ve válce, otevřela se cesta k osvobození Francie a Beneluxu a k německým západním hranicím.

Operace Overlord probíhala paralerně s operací „Bagration“ na východní frontě, která vázala hlavní síly wehrmachtu. Obě operace byly hlavní součástí vojenského spojenectví mezi SSSR, USA a Velkou Británií. A byly v hlavních rysech dohodnuty na Teheránské konferenci, která byla vůbec prvním setkáním hlavních představitelů SSSR, USA a Velké Británie během druhé světové války. Setkání Stalina, Roosevelta a Churchilla (tzv. Velké trojky) se konalo 28. listopadu – 1. prosince 1943 v íránském hlavním městě Teheránu a předmětem jednání byla především spojenecká strategie na evropských bojištích, konkrétně pak otevření západní fronty.

Názory - Přejato z Fb:  Adolf Silver Jagla 

Nějakou dobu jsem uvažoval, zda se mám také vyjádřit k odstranění sochy maršála Koněva a dalším idiociím, které provádí vedení Prahy, respektive Prahy 6. Ale vzhledem k tomu, že jsem rodilý Bubenečák a Dejvičák, jsem se nakonec rozhodl, že ano… (pokračování zde)

Jubilea našich členů na červen v Národním Osvobození

Blahopřejeme

Jubilanti ze ZO (OV) ČSBS: Gen. Mikuláše Končického Ostrava: Antonín Horák – 94 let – Havířov, Božena Paidarová – 101 let – Ostrava-střed, Mgr. Božena Novotná – 90 let – Havířov, Eliška Eliášová – 93 let – Mariánské Hory, akad. sochař Miroslav Rybička – 92 let – Poruba, Alžběta Poledníková – 94 let – Ostrava-střed; Třebíč: Vlasta Pokorná – 96 let, Milada Zimmermannová – 93 let; Ústí nad Orlicí: Marie Sikorová – 75 let, Anna Sehnalová – 95 let – Vysoké Mýto; České Budějovice: Miloslav Jahoda – 93 let; Chomutov: Václav Doleček – 93 let, Jana Nedbálková – 65 let, Milan Zezula – 75 let; Olomouc: PhDr. Rostislav Vysloužil – 89 let, Vlastimil Vlček – 78 let, Josef Vaňák – 84 let; Brno venkov: Jiří Merhaut - 92 let; Opava: Jarmila Rubejová – 90 let – Vítkov; Žatec: Ladislav Verner - 94 let; Uherské hradiště: Svatopluk Skucius - 76 let; Vsetín: Josef Hruška – 94 let, Milada Linhartová – 91 let, Bohuslav Žák – 85 let, Oldřiška Mikundová – 75 let.

 

Vzpomínáme:

Plzeň: pplk. v.v. Jaroslav Maršák – 96 let; Ústí nad Orlicí: Dalibor Kneifl – 95 let – Dolní Dobrouč; Vsetín: Anna Drozdová – 97 let, Jaroslav Placr – 96 let, Antonie Palová – 93 let, Marie Lacná – 90 let, Dana Zátopková – 97 let.

Krvavý pes Frank dostal kytičku. 

Hanebná oslava 

Z dopisu čtenáře našeho webu 

 

Hanba! Místo důstojné vzpomínky 75. výročí konce 2. světové války a osvobození Československa vítězství nad nacismem dostává jeden políček za druhým. Maršál osvoboditel byl odvlečen do skladu, vrchní protektorátní nacista dostal svíčku a kytičku... (pokračování zde)

Vyšlo červnové číslo Národního Osvobození

Členové ČSBS, a zdaleka nejen oni, si v květnových dnech připomněli osvobození Československa. I ve ztížených podmínkách tak dali najevo, že odmítají zkreslování historické paměti a že projevit úctu těm, kteří padli za svobodu, považují za věc zásadního významu. V červnovém čísle Národního osvobození, které právě vychází, nabízíme fotografie z oslav na různých místech naší republiky. K dalším tématům aktuálního vydání patří pokračující stavba mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, vzpomínky na československé letce RAF a osudy jejich rodinných příslušníků, otázka mnichovské dohody a postojů k její platnosti či zásluhy Čechoslováků bojujících ve Francii v roce 1940. Za zmínku stojí druhá část článku o vlasovcích a jejich úloze při osvobození Prahy, která se zabývá ne tak známými souvislostmi a představuje jednotky Vlasovovy Ruské osvobozenecké armády jako „kartu“ ve strategické hře Třetí říše v závěru války – ve hře, která nakonec nevyšla.

©2020 Český svaz bojovníků za svobodu