
Blahopřejeme
Jubilanti ze ZO (OV) ČSBS: Gen. Mikuláše Končického Ostrava: Ing. Jaromír Chalupa – 65 let – Ostrava-střed; Ladislav Brzezański – 80 let – Havířov, Jiří Fiedor – 92 let – Jablunkov, Alois Jochymek – 95 let – Jablunkov, MUDr. Věroslav Dušek – 98 let – Ostrava-střed; Třebíč: Marta Kratochvílová – 81 let – Valeč, Božena Kafková – 91 let – Smrk, Mgr. Anna Sládková – 87 let – Třebíč; Pardubice: Hana Gabrišová – 91 let, Rudolf Gandalovič – 80 let, Věra Slaninová – 75 let, Libor Šušlík – 92 let; Ústí nad Orlicí: Jolana Brečková – 90 let – Choceň, Božena Ivanová – 93 let – Česká Třebová; České Budějovice: Miroslava Paláková – 75 let, Anna Rafajová – 91 let; Most: Marie Slámová – 80 let, Josef Täubl – 75 let, Jana Telepaničová – 80 let; Chomutov: Emilie Streláková – 97 let, Jiří Zenáhlík – 99 let, Jevgenia Kovbasyuk – 80 let; Praha 5: JUDr. Ján Gronský, válečný veterán – 92 let; Mělník: Jana Vondráková – 85 let; Olomouc: Jaroslava Hemerková – 84 let, Jarmila Králová – 86 let; Uherské Hradiště: Anděla Vrtělová – 81 let, Jarmila Pešová – 82 let – Uherský Brod, František Kubina – 97 let – Staré Město; Jablonec: Jiřina Kaprasová – 75 let, Božena Tomešová – 85 let.
Protest
V předvečer 75. výročí konce druhé světové války a osvobození naší vlasti spojeneckými armádami protiněmecké koalice, z nichž největší počet obětí měla Rudá armáda, přistoupil starosta MČ Prahy 6 Ondřej Kolář v pátek 3. dubna 2020 k realizaci loňského usnesení zastupitelstva této městské části a nechal odstranit sochu maršála Ivana Stěpanoviče Koněva z náměstí Interbrigády v Praze 6. Starosta tak učinil v době nouzového stavu, kdy občané mají zakázáno jakékoliv shromažďování a nemohou na veřejnosti vyjádřit svůj protest.
V těchto nelehkých dnech, kdy je pozornost našeho národa, ale i celého světa upřena na řešení virové epidemie, doprovodil pan Kolář svůj bezprecedentní krok zlehčujícím a cynickým prohlášením: „Neměl roušku. Pravidla platí pro všechny stejně...“
Český svaz bojovníků za svobodu, který sdružuje bojovníky proti německému nacismu a pozůstalé po obětech německé nacistické perzekuce, vyjadřuje co nejdůraznější protest proti postupu starosty MČ Prahy 6. Jsme mimo jiné přesvědčeni, že jednání pana Koláře nese znaky neonacismu. Nejenže je výrazem pohrdání oběťmi bojů proti německým okupantům. Je především výsměchem demokracii a občanům této země, a zároveň zneužitím současné krize, jejíž překonání vyžaduje jednotu celé společnosti. Lidská a politická malost tohoto činu je v této situaci zvláště zřetelná.

Výkonný výbor
Ústředního výboru ČSBS
3. dubna 2020
Informace o pietních akcích ČSBS
Vzhledem k současnému nouzovému stavu a nejistotě přetrvávající navzdory jeho postupnému uvolňování předsednictvo ÚV ČSBS rozhodlo, že oficiální pietní a vzpomínkové akce ČSBS, plánované na květen 2020 v Praze, se konat nebudou. Ani armáda, rovněž z rozhodnutí Ministerstva obrany a Generálního štábu AČR, nebude žádné takové akce zabezpečovat. Vedení ČSBS ponechává na zvážení jednotlivých organizací, zda a jak se rozhodnou uctít památku padlých a obětí II. sv. války ve své oblasti. Položit věnec či kytici k památníku, na pietní místo nebo hřbitov, je jistě možné a vhodné i za současných mimořádných okolností.
Proč jsem členem ČSBS
V únorovém čísle Národního Osvobození se pan Miroslav Opálka z OV ČSBS Opava ve svém článku zmiňuje o těžkých bojích, které sovětská vojska a 1. čs. samostatná brigáda vedly od 10. března do 5. května 1945 v rámci ostravsko-opavské operace. Připomíná, že na památku těchto těžkých bojů, při nichž padlo 24 000 rudoarmějců, byl orgány kraje za účasti maršála Jeremenka v roce 1970 odhalen památník.
Jsem rodákem z obce Velká Polom, kde koncem dubna 1945 německá vojska usilovala o zastavení Rudé armády, která se za cenu obrovských obětí blížila k Ostravě. V důsledku bojů tehdy přišlo o život také 14 občanů Velké Polomi a čtyři navrátilci z koncentračních táborů. Mezi nimi byl i bratr mého otce Ing. Dr. Leopold Drozdek, jehož jméno je uvedeno na pamětní desce umístěné v budově rektorátu Vysoké školy zemědělské v Brně. Rektor této vysoké školy Josef Prokš předal mému otci a strýci dne 26. října 1946 diplom, ve kterém je zdůrazněno, že se za německé poroby zasloužil o vlast a národ.
Jsem hrdý na to, že obyvatelé mé rodné obce každoročně ve výroční den osvobození dokáží uctít památku padlých, umučených a popravených. Připomínají si též památku 168 padlých sovětských a československých vojáků, z nichž většina je pohřbena na vojenském hřbitově v Hlučíně.
Na okraji vesnice se nachází pomník obětem druhé světové války. Naproti škole je malý pomníček s pamětní deskou a nápisem „Já odcházím, matko, bych splnil úkol muže…“, Georgii Semjonoviči Krasnovu (25. 4. 1923 – 27. 4.1945).
Snahy mnohých funkcionářů pravicově orientovaných politických stran a některých novinářů, kteří mají snahu přepisovat naše dějiny, mě přiměly k rozhodnutí stát se členem ČSBS a proti jejich snahám aktivně vystupovat. Budu nyní ještě více kritizovat veřejné činitele, kteří se nestydí překrucovat fakta a zejména mládeži sdělovat nepravdy a lži o naší historii.
Jaroslav Drozdek,
člen ČSBS

Elbe Day - Setkání na Labi - Встреча на Эльбе
čest patří společnému vítězství Spojenců nad nacismem
Setkání Rudé a Americké armády v německém městě Torgau 25.4. 1945, tehdy se Spojenci s úsměvem objali. Na východní straně se přiblížil k Elbě první ukrajinský front, vedený Ivanem Koněvem, zatímco ze západu, 1. Americká armáda vedená gen. Hodgesem
O týden později Rudá armáda, vedená generálem Georgiem Žukovem, dobyla Berlín.
Dne 25.4. 1945 se spojenecké jednotky a to: 1. Ukrajinského frontu se vřele setkaly s jednotkami 1. Americké armády. "Setkání zástupců obou armád proběhlo na východním břehu Labe, nedaleko města Torgau"
Společné prohlášení prezidenta Ruské federace Vladimíra Putina a prezidenta Spojených států amerických Donalda Trumpa, při příležitosti 75. výročí setkání na Labi
„25. dubna 2020 si připomínáme 75. výročí historického setkání sovětských a amerických vojáků, kteří si potřásli rukama na poškozeném mostě přes řeku Labe. Tato událost byla předzvěstí rozhodující porážky nacistického režimu, “.
"Tento společný zápas vyžadoval obrovské oběti milionů vojáků, námořníků a civilistů v mnoha válečných operacích." Uznáváme také příspěvek milionů mužů a žen na pracovní frontě. Dělníci a domácí fronta sehráli klíčovou roli při poskytování spojeneckým silám prostředků nezbytným pro vítězství, “uvádí se v prohlášení.
„Duch Elby“ je příkladem toho, jak mohou Rusko a Spojené státy dát stranou rozpory, budovat důvěru a spolupracovat na společném cíli, uvedli vůdci těchto zemí.
"Bojem proti nejzávažnějším výzvám dnešního 21. století vzdáváme hold statečnosti a odvaze všech, kteří spolu bojovali, aby porazili fašismus." Jejich hrdinský čin nikdy nebude zapomenut, “říká dokument.
Text: Ioannis Sideropulos

Američan Byron Shiver a voják Rudé armády Ivan Numladze. Shiver z G-roty 273. pěšího pluku byl členem hlídky (pod velením poručíka Alfreda Bucka Kotzebue), který se setkal se sovětskými vojáky a důstojníky na Labi.

Setkání Rudé a Americké armády na polozničeném mostu v německém městě Torgau 25.4. 1945

Sovětské tanky americké výroby M4 Sherman v Křenové ulici v Brně v dubnu 1945 (foto z wiki: Bratislavsko-brněnská operace)

Na snímku je zachyceno první sovětské obrněné vozidlo (samohybné dělo SU-85, příp. SU-100) v brněnských ulicích. VHU
Osvobození Brna Rudou armádou 26. dubna 1945
V jarních měsících roku 1945 naplánovalo sovětské velení bratislavsko-brněnskou operaci. Její realizací byla pověřena vojska 2. ukrajinského frontu maršála Rodiona Jakovleviče Malinovského za spoluúčasti jednotek Rumunské královské armády. Na počátku dubna 1945 sovětští vojáci překročili řeku Moravu a začali postupovat na Brno. První útok, zahájený 15. dubna, se německým obráncům podařilo na krátkou dobu ještě zastavit. Ovšem jen na několik dní. 26. dubna 1945 byla jihomoravská metropole z větší části osvobozena. Brno bylo nakonec na konci dubna 1945 osvobozeno Rudou armádou a rumunskými oddíly, ale boje v okolí Brna neskončily. připravil i.s.
_________________________________________
odkazy a zdroje:
Bratislavsko-brněnská operace
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bratislavsko-brn%C4%9Bnsk%C3%A1_operace
Osvobození Brna Rudou armádou 26. dubna 1945
http://www.vhu.cz/exhibit/osvobozeni-brna-rudou-armadou-26-dubna-1945/
osvobození Brna
https://www.radio.cz/cz/rubrika/ocem/60-let-osvobozeni-brna
video
Rudá armáda v boji o Brno
https://www.youtube.com/watch?v=3gUGvcYieHU
Vzpomínka na Český Malín na Volyni
Kárné akce německých nacistů na okupované sovětské Ukrajině
Pietního položení květin u památníku malínských obětí 4. a 5.7. 2020 se zúčastnila delegace ÚV ČSBS vedená jejím předsedou br. Jaroslavem Vodičkou, zástupci Sdružení Čechů z Volyně a pamětníci druhé světové války. Pietního aktu se také zúčastnili: za Velitelství 4. brigády rychlého nasazení velitel, plukovník gšt. Josef Trojánek. starostka města Žatce senátorka Zdeňka Hamousová, hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček, zástupce ředitele Vojenského historického ústavu Praha plukovník Martin Mlčoch a ředitel Památníku Lidice plukovník gšt. v zál. Eduard Stehlík.
Z projevu předsedy ÚV ČSBS Ing. Jaroslava Vodičky uvádíme:
Scházíme se dnes, abychom uctili oběti skutečné genocidy, jednoho z nejstrašnějších zločinů, který spáchali němečtí nacisté v Českém Malíně 13. července roku 1943. Je to smutná kapitola české historie, kde je tento tragický příběh popsán jako den plný hrůzy a bestiálního vraždění nevinných lidí. Němečtí vojáci zde upálili, postříleli a utloukli 374 malínských Čechů - starce, muže i ženy s dětmi.
Připomínáme si tyto válečné zločiny v Českém Malíně na dnešní Ukrajině, od kterých letos uplynulo sedmdesátsedm let, ale rány jsou stále živé!
Dnes vzpomínáme a ctíme naše rodiny, české vlastence z Českého Malína!
Od této zkázy se zachránilo pouze několik osob, které nebyly přítomny v době zrůdných represí v obci, nebo to byli ti lidé, kteří byli nuceni hnát uloupený dobytek a vézt Němci nakradený majetek. Vesnice hořela týden, nalezené pozůstatky lidí byly pochovány ve společném hrobě na hřbitově v Českém Malíně. Z místních bylo zavražděno 104 mužů, 161 žen a 105 dětí do 14 let, dále 26 Poláků a 4 Češi, kteří v obci pobývali. Popelem lehlo 68 domů a 223 stodol. Cynickou záminkou pro tato zvěrstva Němců, bylo tvrzení, že byli napadeni oddílem banderovců! Řádění nacistů však nebylo konce…Na podzim téhož roku byla Němci vyvražděna další česká obec Sergijevka-Michna. Po všech útrapách a represích se však Češi nezlomili a postavili se Němcům na odpor. Proto zde mluvím o eposu. V březnu 1944 byla do střediska volyňských Čechů, do Rovna, přemístěna 1. československá samostatná brigáda, která prováděla nábor mezi českými krajany. Do osvobozeneckého čs. vojska se přihlásilo kolem 12 tisíc volyňských Čechů, včetně šesti stovek žen. Díky tomu se z brigády stal První československý armádní sbor, který prošel bojovou cestu až do Prahy. Celkem se jednalo o zhruba 40 tisíc osob. Většina z nich byla usídlena na území, kterému potřebovalo dát osvobozené Československo nový život.I v dnešní době je potřeba vzpomenout na české vlastence z Českého Malína a na Volyňské Čechy, na jejich pomoc při osvobození naší vlasti z německé okupace. To je dnes do jisté míry nedoceněný vlastenecký přínos Volyňských Čechů. Proto si všichni naši krajané zaslouží věčnou úctu a paměť… Nacismus a banderismus, bohužel, nejsou pojmy které zůstaly jen v knihách. Jsme dnes svědky, jak tato Hydra znovu ožívá! Proto je třeba si tyto tragické události připomínat, brát si z nich poučení a zabránit tomu, aby se takové zločiny opakovaly.
Český svaz bojovníků za svobodu, se snaží přes všechny překážky, které se mu uměle kladou, udržovat živou paměť na vlastenecký boj proti nacismu, na hrdinství a oběti, které přispěly k osvobození naší vlasti – Československé republiky! Čest památce hrdinům a obětem nacismu!
Zároveň s proběhla pietní událost s účastí a projevem předsedy Jaroslava Vodičky i v Novém Malíně, za účasti místní samosprávy, Volyňských Čechů a členů ČSBS.
reportáž: Ioannis Sideropulos
foto: Jan Bíma
ČSBS ctí Milana Rastislava Štefánika
V letošním roce si připomínáme 140 výročí narození jednoho ze zakladatelů samostatného československého státu Milana Rastislava Štefánika. Každoročně si tohoto politika i vojáka připomínáme nejméně dvakráte v roce a to začátkem května, kdy se stalo letecké neštěstí v roce 1919, při němž M. R. Štefánik zahynul a v červenci v den jeho narození.
Letos v květnu se u pomníku před hvězdárnou na Petříně střídali zástupci jednotlivých státních institucí a spolků, aby položili květiny a zároveň dodrželi opatření proti covidu, tak jsme učinili i my zástupci ČSBS.
V současné době, kdy připadá 140.let narození M.R. Štefánika ( 21.7.1880) se sešli zástupce senátu MO a AČR spolu se spolky ,které pietní vzpomínku organizovali Společnost M.R. Štefánika, ČSOL, a další spolky.
V hlavním projevu senátor a bývalý rektor Karlovy univerzity Václav Hampl řekl, že M.R. Štefánik byl nejen československý politik ale i generál francouzské armády astronom a významný metrolog. Připomněl i to, že je hrdý na to že byl absolventem Karlovy univerzity v Praze obor astronomie a metrologie, které později rozvíjel zejména ve Francii. Cílem dalšího Štefánikova působení se stala Paříž Štefánikovi se podařilo dostat na hvězdárnu v Meudonu k profesoru Janssenovi a ten rozpoznal jeho talent. Jako host v Meudonské hvězdárně podnikl Štefánik různé výpravy (např. 20. června 1905 podnikl výstup do observatoře na vrcholu Mont Blanku a 30. srpna pozoroval ve španělské Alcosebře úplné zatmění Slunce).
V letech 1914–1918 organizoval československé legie v Srbsku, Rumunsku, Rusku, Itálii. Byl členem Národní rady v Paříži a v letech 1918–1919 československým ministrem vojenství. Je spolu s Tomášem Garriguem Masarykem a Edvardem Benešem považován za zakladatele Československa. Zahynul při letecké nehodě při návratu do vlasti
Osobnost Milana Rastislava Štefánika není osobností toliko historickou, ale pro nadčasovost jeho díla by měla sloužit jako ne dosud zcela doceněný inspirující vzor pro současný krizový management, což připomněl ve svém vystoupení zástupce GŠ AČR gen. Střecha.
Závěrečné vystoupení měl předseda Společnosti M.R. Štefánika. který potvrdil slova předřečníků o úloze M.R. Štefánika pro současnost Po hymnách Slovenské a české se účastníci pietního aktu vyfotografovali u pomníku. ČSBS zastupoval předseda Sdružení zahraničních vojáků druhé světové války, člen UV ČSBS br. plk.v.v. PhDr. Bohuslav Holub.
rep. B.H.
140. výročí narozeni generála Milana Rastislava Štefánika
v Košariscích - Slovensko
Dne 21.7. 2020 se delegace vedená předsedou ÚV ČSBS Ing. Jaroslavem Vodičkou a delegace Slovenského zväzu protifašistických bojovníkov (SZPB) vedenou jeho předsedou Ing. Pavlem Sečkárem a tajemníkem PhDr. Viliamem Longauerem byly společně přítomny na oslavách 140. výročí narozeni generála Milana Rastislava Štefánika v Košariscích a položily společně květiny u jeho rodného domu.
Milan Rastislav Štefánik (21. července 1880 Košariská – 4. května 1919 Ivanka pri Dunaji) byl československý politik, generál francouzské armády a astronom. V letech 1914–1918 organizoval československé legie v Srbsku, Rumunsku, Rusku, Itálii. Byl členem Národní rady v Paříži a v letech 1918–1919 československým ministrem vojenství. Je spolu s Tomášem Garriguem Masarykem a Edvardem Benešem považován za zakladatele Československa. Zahynul při letecké nehodě při návratu do vlasti. V roce 2019 obsadil první místo v anketě „Najväčší Slovák“ o největší osobnost slovenských dějin.
Prezidentka SR Čaputová při příležitosti roku M. R. Štefánika vyzdvihla nutnost připomínat tuto velmi důležitou historickou osobnost. „Človeka, ktorý byl nejen velmi vzdělaný, ale aj veľmi húževnatý a pomohol pri vzniku Československa,“ konstatovala prezidentka.
Předseda vlády SR Igor Matovič (OĽaNO) uvedl ve svém projevu. (Štefánikovi) „Nikdy mu neprestalo srdce biť pre Slovensko a svoje kontakty, vedomosti a um využil na to, aby našim predkom na Slovensku pomohol vytvoriť krajinu, v ktorej budú môcť ako národ žiť.“
Tiskový mluvčí ČSBS
Ioannis Sideropulos
foto: Jan Bíma
Předání ocenění RF veteránům II. světové války k 75. výročí Osvobození a vítězství nad německým nacizmem
Na pozvání 3. tajemníka Velvyslanectví RF, J. Golikova, jsme se společně s Ing. Tomášem Doležalem, členem OV ČSBS Praha – západ, zúčastnili návštěv a předání ocenění RF veteránům II. světové války k 75. výročí Osvobození a vítězství nad německým nacizmem a fašizmem obecně.
Vyznamenaní se významnou měrou podíleli no boji proti nacismu jako členové 1. Čs. armádního sboru nebo jako vojáci bojující proti nacistickému Německu v řadách Rudé armády. Setkání se neslo v srdečném a velmi přátelském duchu. Byli jsme udiveni, jak jsou mnozí veteráni, někteří věkem hodně přes 90 let, ještě vitální, i když si prošli válečným peklem již v útlém mládí. Nebo možná právě proto, zoceleni v bojích, brali život, tak jak šel.
Na prvním snímku je veterán, Ing. Oldřich Němeček, spolu s 3. tajemníkem ambasády RF, J. Golikovem, a členkou ÚV ČSBS a předsedkyní organizační komise ÚV ČSBS, MUDr. Ilonou Müllerovou. Na druhém snímku pak s paní Věrou Holuběvou – Biněvskou, o jejímž hrdinství a hrdinství její sestry Vandy, jako výborné snajperky, bylo již napsáno dost a dost.
Mezi vyznamenanými RF byla i paní Zoe Klusáková, dcera armádního generála Ludvíka Svobody, který učinil pro osvobození Československa vše, co mohl, na rozdíl od těch, co se dnes snaží o dehonestaci jeho osobnosti a zásluh.
Děkujeme všem veteránům, žijícím i již nežijícím, za vše, co pro svobodu českého a slovenského lidi učinili - a vyznamenaným srdečně blahopřejeme.
Foto: Ing. Tomáš Doležal
Text: MUDr. Ilona Müllerová


Vážené a milé sestry a bratři!
Delší dobu vládne v našem Svazu atmosféra, ke které bych po zralé úvaze chtěl říci několik slov.
Jako v každé organizaci, či jiném seskupení lidí, nepanuje jeden názor, ale názorů více či méně. Chce-li ale být člověk členem jakéhokoliv hnutí, musí se podřídit názoru většinovému a nebo-odejít. Všude existují problémy, které jde řešit a vyřešit. Taková je situace v politických stranách a hnutích, taková je situace u nás. U nás je složitější proto, že ji někteří naši členové řešit nechtějí, ba právě naopak vyvíjí snahu, co nejvíce problémy zveličovat, jitřit a neštítí se ani osobního napadání a invektiv. Svaz disponuje orgány, které jsou jednotlivým členům či skupinám k dispozici a není potřeba je řešit zvenku, ale uvnitř.
Jsem smutný z toho, jak pokaždé, když se tisk, nebo sdělovací prostředky do funkcionářů našeho Svazu či jeho představitelů opřou, mají někteří z takového napadání radost a ochotně přeposílají upozornění dalším členům i nečlenům Svazu.
Řešení jakýchkoliv problémů chce, ale kus osobní odvahy a hlavně chtít skutečně problémy řešit, nikoliv přidělávat nové. Současné orgány našeho Svazu schválené sjezdem a ÚV ČSBS jsou k dispozici všem jednotlivcům i skupinám. V jejich kompetenci je řešení a hledání cest k nápravě. Problémy za nás nevyřeší ani Česká televize, ani jiné sdělovací prostředky. Ani jiné formace, nemající oporu ve Stanovách ČSBS.
Naše problémy musíme řešit my s cílem najít společnou cestu k jejich nápravě.
V Praze dne 29. července 2020
Předseda Rozhodčí rady ČSBS
Mgr. Karel T a n c l
Pozvánka na den Slovanské vzájemnosti od
Českého svazu bojovníků za svobodu "BESKYDSKO"
Kontakt: Palackého 127, 1.p. , Místek
73801 Frýdek-Místek
tel. 608949999, předs. Bronislava Brixová Matušková
www.bojovnicifm.estranky.cz
Námět na prázdninový výlet
Rozhledna Šibenice v Moravskoslezském kraji byla postavena v prostoru nedokončené dělostřelecké tvrze, která byla budována v roce 1938 v rámci systému československého opevnění. Po Mnichovu ze stavby sešlo. V okolí se však nachází další tři objekty čs. opevnění z let 1937 a 1938. Po druhé světové válce zde stála pozorovací věž. Dnešní rozhledna byla otevřena 28. června 2019.
Autorem stavby, která stojí u obce Stěbořice v okrese Opava, je architekt Lumír Moučka. Celkové náklady činily asi 3 miliony korun. Součástí rozhledny je i expozice o Janu Kubišovi, který sloužil v předválečných letech na Opavsku.
Stěbořická rozhledna je vysoká 12,5 metru; nachází v otevřené krajině v nadmořské výšce 375 m na plochém vrcholu nedaleko kóty U šibenice (377 m n. m.). Otevírací doba v červenci a srpnu je denně 9:00 – 12:00 /13:00 – 18:00. Mimo otevírací dobu lze prohlídku sjednat na telefonu 553 661 017 (OÚ Stěbořice).

Blahopřejeme
Jubilanti ze ZO (OV) ČSBS: Gen. Mikuláše Končického Ostrava: Lydie Kohutková – 80 let – Ostrava-střed, Věra Ranochová – 90 let – Brušperk, Vladimír Kroutilík - 95 let – Ostrava-střed, Ludmila Němcová - 93 let – Brušperk; Cheb a Mariánské Lázně: Vladimír Slevinský – 93 let; Třebíč: Zdeňka Jurková – 87 let – Rouchovany; Pardubice: Helena Holická – 90 let, Milena Krafková – 92 let, Jan Průcha – 89 let; Praha 15: Květa Nováková – 91 let, Renata Kožíšková – 70 let; České Budějovice: Jiřina Nováková – 85 let, Miloslava Lusková – 96 let; Chomutov: Erna Holanová – 100 let, Viktor Dvořák – 65 let, Vlasta Nedbálková – 70 let, Marie Michajlovičová – 99 let; Jeseník: Alena Koňaříková – 90 let; Šumperk: Ing. Ján Babnič – 70 let; Mělník: Miloslava Miškovská – 76 let; Olomouc: Vlasta Ježková – 100 let, Miluška Ottová - 77 let, Gerta Hilschrová – 93 let, Jarmila Wiedermanová – 95 let; OV ČSBS Louny se sídlem v Žatci: Václav Valoušek – 70 let – Žatec, Vladislav Pěchota – 70 let – Kryry, Alena Trojovská – 70 let Žatec; Uherský Brod: Anna Straková – 80 let – Uherský Brod, Jaroslav Žižlavský – 87 let – Buchlovice, Helena Dobošová – 88 let – Uherské Hradiště; Opava: Amálie Fojtíková – 91 let – Vítkov.
Vzpomínáme
Alžběta Večeřová – 90 let – Olomouc; Libuše Šebková – 93 let – Louny, Jiří Zenáhlík – 99 let - Chomutov, Olga Němcová - 95 let – Chomutov.
Poděkování
V uplynulém období přispěli na účet Národního Osvobození:
26. 11. 2019 Ladislav Kluka ze Starého Města 43,00 Kč
4. 12. 2019 Martin Jager z Trutnova 2000,00 Kč
11. 12. 2019 Eva Miesslerová z Prahy 193,00 Kč
19. 12. 2019 RNDr. Jarmila Schneiderová z Olomouce 43,00 Kč
23. 12. 2019 Silvestr Kotek z Nýřan 243,00 Kč
2. 1. 2020 Ing.Petr Kubát ze Smrčné u Jihlavy 743,00 Kč
20. 1. 2020 Martin Krýda ze Střížovic u Plzně 43,00 Kč
21. 4. 2020 Petr Stöcker z Havířova 443,00 Kč
9. 6. 2020 Martin Jager z Trutnova 2000,00 Kč
Všem velmi děkujeme.
Pietní akty k 24.08. 2020
Pietní akty k 76. výročí SNP proběhnou pouze na náměstí Svobody a Vítězném náměstí. Akce v Hlavním sále MO AČR je na základě rozhodnutí MO AČR zrušena.
MUDr. Ilona Müllerová
Vedoucí org. odd.
140. výročí narozeni generála Milana Rastislava Štefánika
v Košariscích - Slovensko
Dne 21.7. 2020 se delegace vedená předsedou ÚV ČSBS Ing. Jaroslavem Vodičkou a delegace Slovenského zväzu protifašistických bojovníkov (SZPB) vedenou jeho předsedou Ing. Pavlem Sečkárem a tajemníkem PhDr. Viliamem Longauerem byly společně přítomny na oslavách 140. výročí narozeni generála Milana Rastislava Štefánika v Košariscích a položily společně květiny u jeho rodného domu.
Milan Rastislav Štefánik (21. července 1880 Košariská – 4. května 1919 Ivanka pri Dunaji) byl československý politik, generál francouzské armády a astronom. V letech 1914–1918 organizoval československé legie v Srbsku, Rumunsku, Rusku, Itálii. Byl členem Národní rady v Paříži a v letech 1918–1919 československým ministrem vojenství. Je spolu s Tomášem Garriguem Masarykem a Edvardem Benešem považován za zakladatele Československa. Zahynul při letecké nehodě při návratu do vlasti. V roce 2019 obsadil první místo v anketě „Najväčší Slovák“ o největší osobnost slovenských dějin.
Prezidentka SR Čaputová při příležitosti roku M. R. Štefánika vyzdvihla nutnost připomínat tuto velmi důležitou historickou osobnost. „Človeka, ktorý byl nejen velmi vzdělaný, ale aj veľmi húževnatý a pomohol pri vzniku Československa,“ konstatovala prezidentka.
Předseda vlády SR Igor Matovič (OĽaNO) uvedl ve svém projevu. (Štefánikovi) „Nikdy mu neprestalo srdce biť pre Slovensko a svoje kontakty, vedomosti a um využil na to, aby našim predkom na Slovensku pomohol vytvoriť krajinu, v ktorej budú môcť ako národ žiť.“
Tiskový mluvčí ČSBS
Ioannis Sideropulos
foto: Jan Bíma
O letní kauze “Jakub Železný a Ludvík Svoboda“
Je tak trochu současnou módou vyjadřovat lehké soudy o významných lidech česko-slovenských dějin, bez toho, aby se uvedl jejich podstatný přínos pro tento stát, ale i to za jakých obětí se toto vše událo.
Veřejné zpochybnění a zlehčení zásluh generála a prezidenta ČSSR Ludvíka Svobody o Československo a také oprávněnosti pojmenování nábřeží, jako připomenutí jeho památky, redaktorem ČT Jakubem Železným je zřejmá chyba, která by se měla napravit.
Ludvík Svoboda je jedním z nejvýznamnějších československých vojáků, který celý život věnoval vše službě vlasti. Taktéž i jeho rodina, s tragickými důsledky. Během druhé světové války byl jeho jediný syn Miroslav ve svých necelých 18 letech zavražděn v koncentračním táboře Mauthausen. Popraveni byli i další čtyři členové z obou rodin manželů Svobodových. Jeho manželka Irena s dospívající dcerou Zoe unikly zatčení a od listopadu 1941 do května 1945 se skrývaly na Moravě.
Ludvík Svoboda bojoval v první světové válce v Rusku jako příslušník československých legií. Jeho činnost během druhé světové války byla spojena s organizací československého vojska v Sovětském svazu a s významnými bitvami proti vojskům nacistického Německa. V dubnu 1945 ho prezident Edvard Beneš jmenoval jako nestraníka ministrem národní obrany v tzv. Košické vládě. Ludvík Svoboda byl ministrem národní obrany od svého jmenování členem Košické vlády až do svého odvolání 25. dubna 1950. Členem komunistické strany se stal rok a půl předtím, v listopadu 1948. Koncem roku 1952 byl zatčen a měsíc vězněn. Do řádného důchodu byl dán začátkem roku 1953. V roce 1954 byl rehabilitován, ale do politiky se nevrátil, ačkoli mu to bylo nabízeno.
Během pražského jara byl po abdikaci Antonína Novotného, na návrh Alexandra Dubčeka, zvolen na jaře roku 1968 tajnou volbou prezidentem republiky. Před invazí vojsk Varšavské smlouvy varoval Sovětský svaz, s tím, že by eventuální zásah na dlouhá léta narušil dobré vztahy mezi oběma zeměmi. V noci na 21. srpna 1968 podepsal spolu s nejvyššími zvolenými představiteli československého státu prohlášení odsuzující vojenskou intervenci. Ludvík Svoboda byl zvolen prezidentem v roce 1973, ale toto období bylo předčasně ukončeno ze zdravotních důvodů.
Jen z výše uvedených údajů, které jsou obecně dostupné, si každý může udělat svůj názor na život vlastence generála Ludvíka Svobodu. Už jenom to, že osvobozoval Československo z nacistické poroby a že vešel do Prahy jako osvoboditel mu nikdo vzít nemůže. A je tradice, že města si po takových vojevůdcích pojmenovávají významné ulice a třídy - ctí je.
Nevědomost je špatný rádce a chyby by se měly napravovat. Pan redaktor ČT by měl svá slova vzít zpět.
Tiskový mluvčí ČSBS
Ioannis Sideropulos

Odpověď na článek: Pohraniční stráž ve službách lidu proti lidem
Otevřená odpověď Karlu Vránovi
„ Reportéři ČT “
Vážený pane Vráno
již 13.11. 2019 odpověděl předseda ÚV ČSBS Ing. Jaroslav Vodička na Vaši otázku „Jak ČSBS spolupracuje s Klubem českého pohraničí? takto:
Odpověď: Svaz bojovníků za svobodu je historická, mezinárodně uznávaná česká odbojová vlastenecká organizace, která má zájem být informována o aktuálních otázkách od všech společenských organizací, politických stran, ale i osobností a občanů. Takže, účast na společenských akcích různých spolků a kontaktů s nimi pro nás není raritou, ale vyvěrá ze zájmu o dění v naší společnosti.
Vy ale na www.seznamzprávy.cz, dne 10. 7. 2020, ve svém článku s titulem: Pohraniční stráž ve službách lidu proti lidem uvádíte, že „Český svaz bojovníků za svobodu uzavřel s Klubem českého pohraničí smlouvu o spolupráci…“ (www.seznamzpravy.cz),
Proti tomu co píšete v uvedeném článku, se ohrazujeme a sdělujeme: že Český svaz bojovníků za svobodu nemá s Klubem českého pohraničí uzavřenou žádnou dvoustrannou smlouvu o vzájemné spolupráci. To co tvrdíte neodpovídá skutečnosti.
Pokud Vám nestačí odpověď předsedy ČSBS na váš dotaz, tak lze nahlédnout do Výročních zpráv ČSBS, které jsou zveřejňovány na našich webových stránkách – www.svazbojovniku.cz - v nichž jsou uvedeny všechny spolky a organizace, včetně státních institucí, s nimiž má ČSBS dvoustranné smlouvy o spolupráci uzavřeny.
Možná bude pro vás užitečná informace o spolupráci spolků v rámci Vlasteneckého fóra, která je ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, založena na úplně jiném základě než jsou uzavřeny dvoustranné smlouvy mezi nezávislými subjekty (občanskými spolky a organizacemi včetně státních institucí).
Pro každého dobrého novináře je autenticita zdrojů nad zlato. Proto by jste si měl zprávy o ČSBS ověřovat přímo u zdroje. Věřte, bude to pro obě strany výhodnější a poslouží to k dobru věci.
Tiskový mluvčí ČSBS
Ioannis Sideropulos
Praha 20.7. 2020
Poprvé od války, bez pozvání veřejnosti, díky epidemiologickým opatřením, se v Ležácích na Chrudimsku uskutečnil pietní akt k 78. výročí vyhlazení osady nacisty. Nebyl veřejný a proto delegace přicházely zvlášť.
Bývalá kamenická osada Ležáky s 54 obyvateli byla během druhé světové války útočištěm parašutistů skupiny Silver A. Zde byla ukryta radiostanice Libuše, která zabezpečovala spojení s Londýnem. Po útoku československých diversantů na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha do Ležáků vtrhli nacisté. Konkrétně: 24. června časně odpoledne obklíčilo Ležáky 150 mužů pardubické roty 20. záložního policejního pluku „Böhmen“ pod vedením gestapa; na vnější kordón bylo povoláno 30 českých četníků z Chrudimi a Náchoda. Němci shromáždili obyvatele Ležáků i z okolí, kde se právě zdržovali (pro školní mládež si zajeli do skutečské školy), a odvezli je do pardubické vily Zámeček, kde policejní pluk sídlil a za heydrichiády popravoval. Následně domy vyrabovali a kolem páté zapálili; všech 33 obyvatel starších 15 let bylo po deváté hodině večer zastřeleno u Zámečku. 25., resp. 26. června byla zpráva o vyhlazení Ležáků zveřejněna. neunikl nikdo, kromě dvou dětí!
Letošní tiché uctění památky vyvražděné vesnice, bylo z důvodů pandemie neveřejné, s položením věnců a na závěr aktu byla hrána státní hymna.
Věnec k památníku položila také delegace ÚV ČSBS v čele s předsedou Ing. Jaroslavem Vodičkou.
rep: i.s. / foto: Jan Bíma / archiv
Vážené sestry a bratři, vážení přátelé
Letos od smrti Mistra Jana Husa uplynulo 605 let. Tento den, je státním svátkem České republiky, který se slaví každoročně 6. července. Slaví se jako připomenutí upálení kněze a reformátora Mistra Jana Husa během kostnického koncilu v roce 1415.
Mistr Jan Hus byl římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, vysokoškolský pedagog, reformátor a kazatel. Od roku 1398 vyučoval na pražské univerzitě a v letech 1409–1410 byl jejím rektorem. Ve svých náboženských pracích kritizoval mravní úpadek, v němž se ocitla katolická církev. Katolická církev ho označila za kacíře, jeho učení za herezi a exkomunikovala jej.
K jeho odkazu se však hlásili husité a později i další církve a společnosti vzešlé z české i protestantské reformace. Husité zahrnovali většinu české populace v Českém království, vytvořili tak velkou vojenskou sílu a během tzv. Husitských válek porazili několik křížových výprav. O století později, více jak 90 % obyvatel českých zemí bylo nekatolické a někteří stále následovali učení Jana Husa a jeho nástupců.
Jako svého svatého mučedníka jej spolu se sv. mučedníkem Jeronýmem Pražským uctívá česká starokatolická církev a taktéž pravoslavná církev.
O pravoslavném charakteru husitského hnutí vypovídá to, že se sám Jeroným Pražský, jeden z nejbližších spolupracovníků a přátel Jana Husa, stal na východě pravoslavným křesťanem. Po jejich upálení v Kostnici je mohutná většina národa prohlásila za svaté. Různých dokladů o návaznosti husitství na cyrilometodějství (resp. následování východního a slovanského svatováclavského a svatoprokopského odkazu) se zachovalo mnoho…
Jan Hus bývá hodnocen jako předchůdce protestantské reformace. Navíc, v 19. století začal být díky národnímu obrození vnímán také jako jedna z velkých postav českých dějin.
Mistr Jan Hus se stal součástí nové československé národní identity. Po roce 1918 byl nástup Husových příznivců velmi silný. Prezident Masaryk, oznámil, že nad slavností převezme osobní záštitu. Mnohem horší situace nastala v období německé nacistické okupace, kdy svátek Jana Husa v roce 1939 vyburcoval statisíce Čechů k masovým protestům. V roce 1999 prohlásil papež Jan Pavel II., že lituje kruté smrti Jana Husa i následných obětí a rozdělení v českém národě a vyzval k usmíření a historickému hodnocení jeho osobnosti bez předsudků.
Dodnes je aktuální výzva Mistra Jana:
„Proto, věrný křesťane, hledej pravdy, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti“

Důvody proč jsem dospěla k přesvědčení, že soukromý web www.vratme-vaznost-csbs.cz provozovaný tzv. platformou „Vraťme vážnost ČSBS“,
je webem pirátským
Úvodem:
Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS) je občanský spolek, soudně zaregistrovaný v souladu se zákonemč. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších právních předpisů. Má soudem schválené stanovy, v nichž je uvedena organizační struktura a v souladu s těmito stanovami má řádně zvolené centrální řídící i kontrolní kolektivní orgány. Organizační struktura ČSBS je dvoustupňová (Ústřední výbor ČSBS a oblastní organizace ČSBS). Kontrolními orgány jsou Ústřední kontrolní komise ČSBS a Rozhodčí rada ČSBS, které jsou nezávislé na Ústředním výboru ČSBS.
Nejvyšším orgánem ČSBS je sjezd. Ústřední výbor ČSBS (ÚV ČSBS) je složen z volených zástupců oblastních organizací ČSBS a je nevyšším výkonným orgánem ČSBS mezi sjezdy. Z členů ÚV ČSBS je volen Výkonný výbor ÚV ČSBS, který řídí činnost ČSBS mezi zasedáními ÚV ČSBS. Součástí Výkonného výboru ÚV ČSBS jsou i předseda ÚV ČSBS a místopředsedové ÚV ČSBS, kteří dohromady tvoří jako statutární orgán Předsednictvo ÚV ČSBS. Předsednictvo ÚV ČSBS není výkonným orgánem ČSBS. Ve stanovách není nic takového uvedeno.
Mimo stanov se vnitřní činnost ČSBS řídí i směrnicemi a dalšími dokumenty, které jsou schváleny sjezdem a Ústředním výborem ČSBS. Mezi ty nejzákladnější patří vedle stanov i usnesení X. sjezdu, Organizační řád ČSBS a Jednací řád orgánů ČSBS, které jsou upřesňujícími dokumenty ke stanovám ČSBS, stejně tak jako další upřesňující směrnice a dokumenty (usnesení, zápisy z jednání ÚV a VV ÚV ČSBS) které je třeba je používat spolu se stanovami ČSBS. V usnesení X. sjezdu ČSBS je uloženo všeobecně na všech úrovních (mimo jiné) - Při zachování práva na svobodu slova, problematiku ČSBS řešit výhradně na půdě Svazu a nikoliv prostřednictvím médií na veřejnosti. Ve stanovách ČSBS je pak jako základní povinnost člena ČSBS uloženo - dodržovat Stanovy ČSBS a plnit usnesení volených orgánů ČSBS a udržovat bratrské vztahy se všemi členy ČSBS a přispívat k jeho jednotě. Ve stanovách ČSBS je také pamatováno na to, že různí členové ČSBS mohou citacím ve stanovách ČSBS dávat jiný význam a podávat k nim jiný výklad, než jak je ve stanovách uvedeno. Takovýto člen má možnost se obrátit na plénum ÚV ČSBS, který jediný mezi sjezdy, je oprávněn projednávat a schvalovat závazný výklad stanov.
Ke komunikaci mezi orgány ČSBS existuje komunikační systém, který zahrnuje jednak poštovní adresy orgánů ČSBS (Oblastních výborů ČSBS jako volených kolektivních orgánů oblastních organizací ČSBS a Ústředního výboru ČSBS) a dále e-mailové internetové adresy jednak orgánů ČSBS, které jsou obecné a jednak funkcionářů ČSBS na oblastní a ústřední úrovni, které jsou jak obecné, tak i osobní soukromé.
Vedle toho, že se nový člen na přihlášce ke vstupu do ČSBS zavazuje plnit povinnosti člena uvedené ve stanovách, tak také v souladu se zásadami ochrany osobních údajů GDPR, dává souhlas k používání jeho soukromé e-mailové internetové adresy tomu orgánu ČSBS, který jej do ČSBS přijal. To v praxi znamená, že soukromé internetové adresy členů oblastních organizací ČSBS by měly být funkcionáři těchto oblastních organizací používány pouze ve vnitřním styku této oblastní organizace. Soukromé e-mailové internetové adresy členů ÚV ČSBS by pak měly být používány pouze v korespondenčním kontaktu mezi členy ústředních orgánů ČSBS.
K propagaci myšlenek ČSBS do veřejnosti slouží jednak, na Ministerstvu kultury řádně registrovaný periodický tisk Národní Osvobození a dále webové stránky ÚV ČSBS a webové stránky jednotlivých oblastních organizací ČSBS.
Soukromý pirátský web www.vratme-vaznost-csbs.cz:
V polovině roku 2019 se na veřejné informační scéně objevuje soukromý pirátský web tzv. platformy „Vraťme vážnost ČSBS“. Na úvodních stranách tohoto webu, který se snaží tvářit jako web členů ČSBS jsou jako zřizovatelé uvedena jména 10 skutečných představitelů Oblastních výborů ČSBS, z nichž 8 patří členům ÚV ČSBS a z nich 3 členům VV ÚV ČSBS. Není však nijak ověřitelné zda těmi zřizovateli jsou skutečně ti, kteří tam jsou uvedeni. V základních pravidlech tohoto pirátského webu jsou uvedeny jednak odvolávky na tiskový zákon, a dále je zdůrazňováno, že se jedná o soukromý nezávislý web, který nepodléhá rozhodnutím ústředních orgánů ČSBS. Rovněž se zde uvádí, že web dodržuje pravidla ochrany osobních údajů podle evropské úmluvy GDPR.
ad 1) Web o kterém je řeč se představuje, že je webem zřízeným v souladu s tiskovým zákonem. To je ale lež, protože tiskový zákon, který se týká periodického tisku stanovuje, že každý vydavatel takovéhoto tisku se musí zaregistrovat na Ministerstvu kultury, kde obdrží registrační číslo.
Závěr: Web „vratme-vaznost-csbs.cz“ není zaregistrován na Ministerstvu kultury a není tedy periodickým tiskem ve smyslu tiskového zákonu.
Protože se tento web prezentuje jako web soukromý, nezávislý na ústředních orgánech ČSBS a přesto používá ve svých textech bez souhlasu ústředních orgánů ČSBS, značku ČSBS, tak proto má tak každý právo, nazývat tento web jako web pirátský.
Pokud do jakéhokoli soukromého webu přispívají údaji z vnitrosvazových jednání členové ČSBS a
prostřednictvím těchto soukromých webů se dožadují komunikace s dalšími členy ČSBS, tak nejenom, že oni sami porušují stanovy a směrnice ČSBS, které se zavázali při vstupu do ČSBS respektovat, ale k porušování stanov a směrnic nabádají i ostatní členy ČSBS, což lze nazvat jednáním zavrženíhodným.
ad 2) Dalším podvodem zřizovatelů pirátského webu tzv. „platformy“ je jejich zaštiťování se slibem dodržování ochrany osobních údajů podle GDPR. Podle zřizovatelů pirátského webu „platformy“ se jedná zejména o telefonní číslo případně emailovou adresu. Jinými slovy zřizovatelé tohoto pirátského webu vlastně otevřeně říkají, že GDPR nebudou dodržovat se souhlasem přispěvatelů, neboť: Osobním údajem podle GDPR je jakákoliv informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě (subjektu údajů). Identifikovatelnou fyzickou osobou je fyzická osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor (jméno, číslo, síťový identifikátor) nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenské identity této fyzické osoby. Typickým osobním údajem je např. jméno a příjmení, věk a datum narození, osobní stav, pohlaví, adresa, telefonní číslo,
e-mailová adresa, fotografický záznam. Jak je z jednotlivých příspěvků na soukromém pirátském webu „platformy“ vidět, tak jsou jména osob, kteří sami nic na tento web nenapsali, bez jejich souhlasu zveřejňována, takže je identifikovatelné též jejich pohlaví, a dále jsou takováto „díla“ rozesílána na soukromé e-mailové adresy osob, kteří provozovatelům tohoto pirátského webu nedali souhlas s používáním jejich soukromých e-mailových adres souhlas.
Shrnutí:
Podívejme se nyní na věc z hlediska faktů. Je zde řádně registrovaný spolek podle zákona, který má své řádně zvolené kolektivní orgány a mezi členy těchto orgánů patří i sestry a bratři, jejichž jména jsou na pirátském webu tzv. platformy „Vraťme vážnost ČSBS“ uvedena jako jména signatářů této platformy a jejich pirátského webu. Nicméně jedná se u uvedení jmen v tiskové podobě, nikoliv o ručně provedené ověřitelné podpisy.
Vzniká zde oprávněné podezření, že osoby uváděné jako signatáři tzv. platformy „Vraťme vážnost ČSBS“, zřizovatelé pirátského webu této „platformy“ nejsou totožné se skutečnými sestrami a bratry z ČSBS, za které se vydávají.
Toto podezření je umocněné tím, že skuteční představitelé ČSBS, jejichž jména jsou uváděna na pirátských webových stránkách jako jména signatářů této platformy, se aktivně zúčastňují jednání volených ústředních kolektivních orgánů, znají stanovy i směrnice ČSBS a velmi dobře vědí, že tak jako v jiných spolcích i ve volených kolektivních orgánech ČSBS se nic nerozhoduje diktátem jednotlivce ale kolektivním projednáváním a závěrečným hlasováním, v němž se rozhoduje většinovým systémem.
Bystrá Karolína
Pietní akt u příležitosti 80. výročí bitvy o Anglii a připomínky bojového nasazení československých letců v RAF se konal dnes na náměstí Svobody v Praze 6.
Akci organizovalo společně MO ČR a ČSoL. Za Armádu České republiky se vzpomínkové akce zúčastnil zástupce ředitele Sekce plánování schopností MO brigádní generál Miloslav Lafek, 1. místopředseda Senátu PČR J. Růžička, Velvyslanec Slovenské republiky v Praze j.e. Peter Weiss a další. Za Český svaz bojovníků za svobodu položil věnec 1. místopředseda ÚV ČSBS Ing. Emil Kulfánek.
Tiskový mluvčí ČSBS
Ioannis Sideropulos