Dne 22.9. 2020 byl v Karolinu University Karlovy uskutečněn Sněm SOPVP - Sdružení osvobozených politických vězňů a pozůstalých z.s., pod předsednictvím Ing. Zdeňky Valouchové.

​

Z ČSBS se jednání sněmu mimo předsedkyně SOPVP, z.s. Ing. Zdeňky Valouchové zúčastnili: Ing. Emil Kulfánek - 1. místopředseda ÚV ČSBS, Rudolf Wittenberg, Ing. František Radkovič, MUDr Ilona Müllerová a sestry - Zdeňka Křížková, Marie Kudličková, Eva Merclová Lenka Chmelařová a PhDr. Markéta Pánková. Dále se jednání sněmu zúčastnili: RNDr Milan Vichta a Ing. Jaroslav Bukovský, kteří po prvé části odešli.

​

    V průběhu sněmu předal 1. místopředseda ÚV ČSBS ocenění „Záslužný kříž ČSBS“ Ing. Zdeňce Valouchové, předsedkyni SOPVP, z.s. a IN MEMORIAM pozůstalým po PhDr. Vojmíru Srdečnému, bývalému poslednímu přeživšímu studentovi  z událostí 17. listopadu 1939 uvězněnému nacisty v Sachsenhausenu. Ocenění bylo  jmenovaným uděleno Ústředním výborem ČSBS.

Oslavy 76. výročí SNP ve Zvolenu a v Banské Bystrici

Slovenské národní povstání (známé také pod zkratkou SNP, slovensky Slovenské národné povstanie) bylo ozbrojené vystoupení protifašistických sil na území Slovenska v závěru druhé světové války a představuje jeden ze zásadních a nejvýznamnějších událostí československých dějin. Hlavními veliteli povstání byli generálové Rudolf Viest a Ján Golian. Centrem povstaleckého území se stala Banská Bystrica. Po jejím obsazení německými silami 27. října 1944 přešla menší část povstalců se svými základnami roztroušenými v pohořích středního Slovenska (Nízké Tatry, Velká Fatra, Javorníky, Kremnické vrchy, Slovenské rudohoří aj.) do partyzánské války. V SNP bojovalo, kromě Slováků, také přibližně 2000 Čechů. Dále v něm bojovali Poláci, Rumuni, Rusíni, Ukrajinci, Francouzi, Bulhaři, Jugoslávci a další. Významnou podporou povstání byly letecké výsadky partyzánů a vojáků z Kyjeva a z Moskvy. Povstání bylo podporováno i leteckými dodávkami materiálu, hlavně ze SSSR, v menší míře i od západních spojenců.

​

Dne 28. srpna 2020 uctilo památku SNP město Zvolen.

76. výročí SNP se konalo u Památníku SNP „Valaška“ na Náměstí SNP a následně u Památníku gen. J. Goliana a R. Viesta. Pietního aktu se zúčastnili představitelé Okresního úřadu Zvolen, předseda ÚV ČSBS Ing. Jaroslav Vodička, Oblastní výbor protifašistických bojovníků, představitelé Ozbrojených sil SR a další hosté.  

​

Bánská Bystrica

Pietní akce položení věnců k památníku v Banské Bystrici se zúčastnili nejvyšší státní představitelé Slovenska, v čele s prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Oslavy byly zahájeny slavnostním koncertem Státní opery Banská Bystrica, jehož součástí bylo předání ocenění Muzea SNP. Hlavní oslavy SNP byly doprovázeny přeletem letecké techniky Ozbrojených sil SR, následovalo kladení věnců, slavnostní projevy hostů a kulturní program. Po skončení programu se účastníci  přesunuli do Kremnice, kde navštívili Kostel sv. Kateřiny, prohlédli si výstavu v Kremnické mincovně a navštívili vyhlídku Krahulského štítu. Oslav 76. výročí SNP se zúčastnil mj. velvyslanec České republiky na Slovensku Tomáš Tuhý, předseda ÚV ČSBS Ing. Jaroslav Vodička, delegace Slovenského svazu protifašistických bojovníkov vedená jejím předsedou Pavlem Strečkárem a další hosté

​

připravil: Ioannis Sideropulos, foto: Jan Bíma

více zde:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Slovensk%C3%A9_n%C3%A1rodn%C3%AD_povst%C3%A1n%C3%AD

Německá agrese proti Polsku - operace Fall Weiss 1.9. 1939

​

Tento den, načala podle tvrzení mnohých 2. světová válka (co se týče Evropy)...Nicméně, je však zde nutno poznamenat, že válka měla svůj počátek v “mnichovské dohodě” a anexi Rakouska a Československa.

​

Tento den, 1. září 1939 německá armáda vtrhla bez vyhlášení války do Polska z osmi směrů (i přes Těšínsko a Slovensko) a načalo období zoufalého krátkého odporu polské armády. 

Tento den, byl zaznamenán počátek válečných operací na evropském bojišti. 

​

V Asii útoky spojence Německa, císařského Japonska, začaly mnohem dříve a to roku 1937 proti Číně, Korei a SSSR.

​

Tento den však znamenal také totální krach polské politiky, kterou sledovalo Polsko celá 30. léta...

​

Neměl by se však zapomínat důležitý fakt! 

​

Tento den odzvonilo i polské okupaci československého Těšínska, které Polsko uloupilo Československé republice...a nebylo to málo: asi 230 tisíc lidí a přes 800 km2. Polsko spolu s Německem a Maďarskem se účastnilo okleštění a okupace řady oblastí Československa podle mnichovské dohody 29. - 30. září 1938. Polsko a Maďarsko si tajně vyjednaly s velkými mocnostmi svůj podíl na těle našeho státu!  Následkem toho, naše země ztratila třetinu svého území a populace, 40 procent průmyslové kapacity a silná vojenská opevnění.  Z Těšínska muselo odejít přes 30.000 Čechoslováků a přes 5.000 Němců...

​

Tento den počala i "podivná válka" západních garantů bezpečnosti Polska, kteří ač měli relativní převahu na západě.  Spojenecká Francie a Velká Británie nečinně vojensky přihlížely, a zásobovaly rozhlasové relace bojovnými řečmi.  Na “západní frontě” nepadl ani jeden výstřel, ačkoli sami Němci tam měli velice chabé síly…

​

Po "pokusech" spojenců zachránit ještě mír demaršemi, byla Hitlerovi 2. září doručena nóta, která ho vyzývala k bezodkladnému stažení svých vojsk z Polska. Hitler neodpověděl, vojska postupovala dále, a tak 3. září vyhlásila Velká Británie a Francie Německu válku. Ale na západní frontě byl klid zbraní...

Německá invaze (plán Falll Weiss) začala leteckým útokem na město Wielun 1.září 1939, v 04:40 ráno. Přes 1200 lidí bylo zabito. Němci útočili na Westerplatte z moře, ze země i ze vzduchu. 

​

Po zahájení útoku na Westerplatte se daly do pohybu německé pozemní síly řízené generálem Walterem von Brauchitschem. První německé jednotky (po boku Němců se útoku zúčastnili i slovenští vojáci), čítající více než 1,5 miliónu mužů, 2500 tanků a téměř 10 000 děl, překročily hranice. Byly rozděleny do dvou nezávislých uskupení: skupina armád Sever (generál Fedor von Bock) v Pomořansku a východním Prusku, která měla za úkol zničení polských útvarů bránících Varšavu ze západu a jihu. Jejich protivník, polská armáda s jedním miliónem mužů, 475 tanky a 2800 děly.

​

Toto tažení bylo krátké a drtivé. Na severu byl 5. září proražen „Polský koridor“, spojující Pomořany a Východní Prusko, poprvé od roku 1920. Poznaň byla dobyta stejného dne, otevírajíce cestu na Brest-Litevsk. Dále na jihu se von Rundstedt setkal s polským odporem na řece Bzura. Polské vojsko, kterému velel maršál Edward Rydz-Śmigly, se pokusilo německý postup alespoň zpomalit a poskytnout tak Británii a Francii čas nutný k zahájení vojenských akcí na západních hranicích Německa. Polsko zoufale věřilo, že západní mocnosti přijdou na pomoc, nebo samy zahájí vojenské operace na západní frontě. Obě země sice skutečně Berlínu 3. září vyhlásily válku, ale ve skutečnosti šlo jen o formální akt bez reálných dopadů. Krvácející Poláci se tak spojenecké pomoci nikdy nedočkali.

​

Situace na zemi byla beznadějná...Německé jednotky rychle pronikaly ze severu i jihozápadu k Varšavě. Již 8. září stály jednotky 4. tankové divize na varšavských předměstích.

​

9. září se drcená polská armáda vzepjala k poslednímu zoufalému pokusu alespoň oddálit nevyhnutelný konec. Nakonec polská armáda putovala do sovětského zajetí a část polské armády, spolu s polskou vládou, se urychleně odebrala do Rumunska a pak do Londýna.

​

17. září se daly do pohybu jednotky Rudé armády. Sovětský svaz v souladu se sovětsko-německým paktem o neútočení obsadil území  patřící Rusku do roku 1920.

​

Statisíce uprchlíků z poraženého Polska se snažili zachránit na sovětském území, stejně tak se stelo s většinou jednotek polské armády.

​

Blitzkrieg...

​

V tomto období se objevil také nový vojenský, politický, ale i propagandistický termín bleskové války. 

V této době také padly naděje v protektorátu, že okupace budé krátká a Hitler si na Polsku vyláme zuby, za přispění západních velmocí...

 

Připravil: Ioannis Sideropulos