
Blahopřejeme
Jubilanti ze ZO (OV) ČSBS: Gen. Mikuláše Končického Ostrava: Ing. Jaromír Chalupa – 65 let – Ostrava-střed; Ladislav Brzezański – 80 let – Havířov, Jiří Fiedor – 92 let – Jablunkov, Alois Jochymek – 95 let – Jablunkov, MUDr. Věroslav Dušek – 98 let – Ostrava-střed; Třebíč: Marta Kratochvílová – 81 let – Valeč, Božena Kafková – 91 let – Smrk, Mgr. Anna Sládková – 87 let – Třebíč; Pardubice: Hana Gabrišová – 91 let, Rudolf Gandalovič – 80 let, Věra Slaninová – 75 let, Libor Šušlík – 92 let; Ústí nad Orlicí: Jolana Brečková – 90 let – Choceň, Božena Ivanová – 93 let – Česká Třebová; České Budějovice: Miroslava Paláková – 75 let, Anna Rafajová – 91 let; Most: Marie Slámová – 80 let, Josef Täubl – 75 let, Jana Telepaničová – 80 let; Chomutov: Emilie Streláková – 97 let, Jiří Zenáhlík – 99 let, Jevgenia Kovbasyuk – 80 let; Praha 5: JUDr. Ján Gronský, válečný veterán – 92 let; Mělník: Jana Vondráková – 85 let; Olomouc: Jaroslava Hemerková – 84 let, Jarmila Králová – 86 let; Uherské Hradiště: Anděla Vrtělová – 81 let, Jarmila Pešová – 82 let – Uherský Brod, František Kubina – 97 let – Staré Město; Jablonec: Jiřina Kaprasová – 75 let, Božena Tomešová – 85 let.
Protest
V předvečer 75. výročí konce druhé světové války a osvobození naší vlasti spojeneckými armádami protiněmecké koalice, z nichž největší počet obětí měla Rudá armáda, přistoupil starosta MČ Prahy 6 Ondřej Kolář v pátek 3. dubna 2020 k realizaci loňského usnesení zastupitelstva této městské části a nechal odstranit sochu maršála Ivana Stěpanoviče Koněva z náměstí Interbrigády v Praze 6. Starosta tak učinil v době nouzového stavu, kdy občané mají zakázáno jakékoliv shromažďování a nemohou na veřejnosti vyjádřit svůj protest.
V těchto nelehkých dnech, kdy je pozornost našeho národa, ale i celého světa upřena na řešení virové epidemie, doprovodil pan Kolář svůj bezprecedentní krok zlehčujícím a cynickým prohlášením: „Neměl roušku. Pravidla platí pro všechny stejně...“
Český svaz bojovníků za svobodu, který sdružuje bojovníky proti německému nacismu a pozůstalé po obětech německé nacistické perzekuce, vyjadřuje co nejdůraznější protest proti postupu starosty MČ Prahy 6. Jsme mimo jiné přesvědčeni, že jednání pana Koláře nese znaky neonacismu. Nejenže je výrazem pohrdání oběťmi bojů proti německým okupantům. Je především výsměchem demokracii a občanům této země, a zároveň zneužitím současné krize, jejíž překonání vyžaduje jednotu celé společnosti. Lidská a politická malost tohoto činu je v této situaci zvláště zřetelná.

Výkonný výbor
Ústředního výboru ČSBS
3. dubna 2020
Informace o pietních akcích ČSBS
Vzhledem k současnému nouzovému stavu a nejistotě přetrvávající navzdory jeho postupnému uvolňování předsednictvo ÚV ČSBS rozhodlo, že oficiální pietní a vzpomínkové akce ČSBS, plánované na květen 2020 v Praze, se konat nebudou. Ani armáda, rovněž z rozhodnutí Ministerstva obrany a Generálního štábu AČR, nebude žádné takové akce zabezpečovat. Vedení ČSBS ponechává na zvážení jednotlivých organizací, zda a jak se rozhodnou uctít památku padlých a obětí II. sv. války ve své oblasti. Položit věnec či kytici k památníku, na pietní místo nebo hřbitov, je jistě možné a vhodné i za současných mimořádných okolností.
Proč jsem členem ČSBS
V únorovém čísle Národního Osvobození se pan Miroslav Opálka z OV ČSBS Opava ve svém článku zmiňuje o těžkých bojích, které sovětská vojska a 1. čs. samostatná brigáda vedly od 10. března do 5. května 1945 v rámci ostravsko-opavské operace. Připomíná, že na památku těchto těžkých bojů, při nichž padlo 24 000 rudoarmějců, byl orgány kraje za účasti maršála Jeremenka v roce 1970 odhalen památník.
Jsem rodákem z obce Velká Polom, kde koncem dubna 1945 německá vojska usilovala o zastavení Rudé armády, která se za cenu obrovských obětí blížila k Ostravě. V důsledku bojů tehdy přišlo o život také 14 občanů Velké Polomi a čtyři navrátilci z koncentračních táborů. Mezi nimi byl i bratr mého otce Ing. Dr. Leopold Drozdek, jehož jméno je uvedeno na pamětní desce umístěné v budově rektorátu Vysoké školy zemědělské v Brně. Rektor této vysoké školy Josef Prokš předal mému otci a strýci dne 26. října 1946 diplom, ve kterém je zdůrazněno, že se za německé poroby zasloužil o vlast a národ.
Jsem hrdý na to, že obyvatelé mé rodné obce každoročně ve výroční den osvobození dokáží uctít památku padlých, umučených a popravených. Připomínají si též památku 168 padlých sovětských a československých vojáků, z nichž většina je pohřbena na vojenském hřbitově v Hlučíně.
Na okraji vesnice se nachází pomník obětem druhé světové války. Naproti škole je malý pomníček s pamětní deskou a nápisem „Já odcházím, matko, bych splnil úkol muže…“, Georgii Semjonoviči Krasnovu (25. 4. 1923 – 27. 4.1945).
Snahy mnohých funkcionářů pravicově orientovaných politických stran a některých novinářů, kteří mají snahu přepisovat naše dějiny, mě přiměly k rozhodnutí stát se členem ČSBS a proti jejich snahám aktivně vystupovat. Budu nyní ještě více kritizovat veřejné činitele, kteří se nestydí překrucovat fakta a zejména mládeži sdělovat nepravdy a lži o naší historii.
Jaroslav Drozdek,
člen ČSBS

Elbe Day - Setkání na Labi - Встреча на Эльбе
čest patří společnému vítězství Spojenců nad nacismem
Setkání Rudé a Americké armády v německém městě Torgau 25.4. 1945, tehdy se Spojenci s úsměvem objali. Na východní straně se přiblížil k Elbě první ukrajinský front, vedený Ivanem Koněvem, zatímco ze západu, 1. Americká armáda vedená gen. Hodgesem
O týden později Rudá armáda, vedená generálem Georgiem Žukovem, dobyla Berlín.
Dne 25.4. 1945 se spojenecké jednotky a to: 1. Ukrajinského frontu se vřele setkaly s jednotkami 1. Americké armády. "Setkání zástupců obou armád proběhlo na východním břehu Labe, nedaleko města Torgau"
Společné prohlášení prezidenta Ruské federace Vladimíra Putina a prezidenta Spojených států amerických Donalda Trumpa, při příležitosti 75. výročí setkání na Labi
„25. dubna 2020 si připomínáme 75. výročí historického setkání sovětských a amerických vojáků, kteří si potřásli rukama na poškozeném mostě přes řeku Labe. Tato událost byla předzvěstí rozhodující porážky nacistického režimu, “.
"Tento společný zápas vyžadoval obrovské oběti milionů vojáků, námořníků a civilistů v mnoha válečných operacích." Uznáváme také příspěvek milionů mužů a žen na pracovní frontě. Dělníci a domácí fronta sehráli klíčovou roli při poskytování spojeneckým silám prostředků nezbytným pro vítězství, “uvádí se v prohlášení.
„Duch Elby“ je příkladem toho, jak mohou Rusko a Spojené státy dát stranou rozpory, budovat důvěru a spolupracovat na společném cíli, uvedli vůdci těchto zemí.
"Bojem proti nejzávažnějším výzvám dnešního 21. století vzdáváme hold statečnosti a odvaze všech, kteří spolu bojovali, aby porazili fašismus." Jejich hrdinský čin nikdy nebude zapomenut, “říká dokument.
Text: Ioannis Sideropulos

Američan Byron Shiver a voják Rudé armády Ivan Numladze. Shiver z G-roty 273. pěšího pluku byl členem hlídky (pod velením poručíka Alfreda Bucka Kotzebue), který se setkal se sovětskými vojáky a důstojníky na Labi.

Setkání Rudé a Americké armády na polozničeném mostu v německém městě Torgau 25.4. 1945

Sovětské tanky americké výroby M4 Sherman v Křenové ulici v Brně v dubnu 1945 (foto z wiki: Bratislavsko-brněnská operace)

Na snímku je zachyceno první sovětské obrněné vozidlo (samohybné dělo SU-85, příp. SU-100) v brněnských ulicích. VHU
Osvobození Brna Rudou armádou 26. dubna 1945
V jarních měsících roku 1945 naplánovalo sovětské velení bratislavsko-brněnskou operaci. Její realizací byla pověřena vojska 2. ukrajinského frontu maršála Rodiona Jakovleviče Malinovského za spoluúčasti jednotek Rumunské královské armády. Na počátku dubna 1945 sovětští vojáci překročili řeku Moravu a začali postupovat na Brno. První útok, zahájený 15. dubna, se německým obráncům podařilo na krátkou dobu ještě zastavit. Ovšem jen na několik dní. 26. dubna 1945 byla jihomoravská metropole z větší části osvobozena. Brno bylo nakonec na konci dubna 1945 osvobozeno Rudou armádou a rumunskými oddíly, ale boje v okolí Brna neskončily. připravil i.s.
_________________________________________
odkazy a zdroje:
Bratislavsko-brněnská operace
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bratislavsko-brn%C4%9Bnsk%C3%A1_operace
Osvobození Brna Rudou armádou 26. dubna 1945
http://www.vhu.cz/exhibit/osvobozeni-brna-rudou-armadou-26-dubna-1945/
osvobození Brna
https://www.radio.cz/cz/rubrika/ocem/60-let-osvobozeni-brna
video
Rudá armáda v boji o Brno
https://www.youtube.com/watch?v=3gUGvcYieHU
Organizační struktura ČSBS
Organizační struktura ČSBS je dvoustupňová
1) Ústřední výbor ČSBS.
2) Oblastní organizace ČSBS
-
jako součást ústřední spolkové organizační struktury ČSBS,
-
jako pobočné spolky ČSBS s vlastním identifikačním číslem.
Ústřední orgány ČSBS
1) Sjezd – nejvyšší orgán ČSBS. Sjezd svolává Ústřední výbor ČSBS jednou za pět let. Delegáty
na sjezd volí oblastní konference a republikové konference nebo
sněmy sdružení podle směrnic určených Ústředním výborem
ČSBS. Delegát poř. č. 1 je volen jako člen nového Ústředního
výboru na nastávající volební období. Svolání sjezdu a jeho
program vyhlašuje Ústřední výbor ČSBS nejméně tři měsíce před
jeho konáním. Jako delegáty na sjezd ČSBS mohou oblastní
organizace a Sdružení ČSBS kandidovat a volit jedině
řádné individuální členy ČSBS. Smlouva mezi ČSBS a
kolektivním členem může určit způsob zastoupení kolektivního
člena na sjezdu ČSBS jako pozorovatele s hlasem poradním.
2) Ústřední výbor ČSBS – řídí ČSBS mezi jednotlivými sjezdy. Jeho členy jsou zástupci
oblastních organizací ČSBS zvolení na volebních oblastních
konferencích ČSBS a do funkce ustaveni na sjezdu ČSBS.
Výkonný výbor ÚV ČSBS – řídí ČSBS mezi jednotlivými zasedáními Ústředního výboru. Jeho
členy je 17 členů Ústředního výboru, kteří byli zvoleni v tajných
volbách na ustavujícím zasedání Ústředního výboru v den sjezdu
ČSBS.
Předsednictvo ÚV ČSBS – (součást Výkonného výboru) statutární orgán ČSBS. Tvoří jej
předseda (předsedkyně) a místopředsedové (místopředsedkyně)
ÚV ČSBS. Jsou voleni v tajných volbách na ustavujícím zasedání
Ústředního výboru v den sjezdu ČSBS.
3) Ústřední kontrolní komise ČSBS – má pět členů. Je volena v průběhu ustavujícího
zasedání Ústředního výboru v den sjezdu ČSBS z delegátů
sjezdu, kteří na volebních konferencích oblastních organizací
nebyli zvoleni jako členové Ústředního výboru
4) Rozhodčí rada ČSBS – má tři členy. Je volena v průběhu ustavujícího zasedání Ústředního
výboru v den sjezdu ČSBS z delegátů sjezdu, kteří na volebních
konferencích oblastních organizací nebyli zvoleni jako členové
Ústředního výboru.
Sjezd ČSBS
a) Sjezd projednává a schvaluje:
● jednací a volební řád sjezdu,
● zprávu o činnosti a hospodaření ČSBS za uplynulé volební období a jeho hlavní směry další
činnosti,
● zprávu ústřední kontrolní komise,
● stanovy ČSBS,
● usnesení sjezdu, které je závazné pro všechny členy ČSBS, jeho orgány a složky.
b) Ustanovuje Ústřední výbor ČSBS z delegátů sjezdu, kteří byli zvoleni s poř. č. 1 na
konferencích oblastních organizací nebo sdružení ČSBS.
Ústřední výbor ČSBS
a) Je nejvyšším orgánem ČSBS mezi sjezdy. Stanoví a rozpracovává hlavní směry činnosti ČSBS a jeho orgánů schválené sjezdem. Projednává, usměrňuje a kontroluje činnost Výkonného výboru ÚV ČSBS.
b) Ze svého středu volí (odvolává) členy Předsednictva ÚV ČSBS (předsedu a místopředsedy
ÚV ČSBS) a další členy Výkonného výboru ÚV ČSBS.
c) Z delegátů sjezdu, kteří nebyli zvoleni jako členové ÚV ČSBS, volí předsedu rozhodčí rady a předsedu ústřední kontrolní komise, na jejich návrh schvaluje členy těchto orgánů.
d) Zřizuje stálé komise:
-
organizační,
-
legislativně právní,
-
ekonomickou,
-
sociálně zdravotní,
-
historicko-dokumentační,
-
komisi pro mládež.
Schvaluje jejich předsedy a na jejich návrh i členy komisí.
-
V případě potřeby zřizuje a ruší dočasné komise ústředního výboru a volí jejich předsedy.
f) Projednává a schvaluje:
-
zprávu o činnosti Výkonného výboru ÚV ČSBS,
● Organizační řád ČSBS,
-
Směrnice pro hospodaření ÚV ČSBS a OV ČSBS,
-
výsledky hospodaření za období od předchozího zasedání ÚV ČSBS,
-
návrh rozpočtu na období do dalšího zasedání ÚV ČSBS,
-
zprávu kontrolní komise za sledované období,
-
do 30. 6. běžného roku účetní závěrku za uplynulý rok,
-
výši členských příspěvků
-
přijetí kolektivních členů ČSBS,
-
návrh Výkonného výboru ÚV ČSBS na vyloučení člena z ČSBS pro zvláště hrubé●
poškození dobrého jména ČSBS na veřejnosti,
-
závazný výklad stanov a jejich změny podle připomínek správního soudu,
-
jiné závazné dokumenty ČSBS.
g) Potvrzuje přijetí nového sekretáře ÚV ČSBS a nového šéfredaktora periodika ČSBS
Národní Osvobození, byli-li Předsednictvem ÚV ČSBS nově přijati.
h) Zřizuje, slučuje a ruší oblastní organizace ČSBS.
ch) Zasedá nejméně třikrát za rok.
Výkonný výbor ÚV ČSBS
a) Je výkonným orgánem Ústředního výboru ČSBS.
b) Reaguje na důležité veřejné události a zaujímá k nim stanovisko.
c) Projednává výsledky hospodaření a rozpočet ČSBS.
d) Uděluje ocenění zasloužilým členům ČSBS v rozsahu a podle Směrnice pro udělování ocenění za činnost ve prospěch ČSBS.
e) Může udělit „Čestné členství v ČSBS“ nebo „Pamětní medaili ČSBS“ zasloužilým účastníkům národního boje za osvobození (i těm, kteří nejsou občany České republiky) nebo významným osobnostem veřejného života.
f) Schvaluje na základě výsledků výběrových řízení návrhy na jmenování i odvolání sekretáře ÚV ČSBS, šéfredaktora periodika ČSBS Národní Osvobození a schvaluje jejich platy. Při přijímání nových zaměstnanců je třeba dle možnosti dávat přednost členům ČSBS.
g) Zřizuje a ruší dočasné komise Výkonného výboru (VV) ÚV ČSBS a volí jejich předsedy.
h) Zasedá podle potřeby, nejméně však jednou za dva měsíce (mimo období prázdnin).
ch) Mimořádné zasedání Výkonného výboru ÚV ČSBS se svolává, požádá-li o to písemně nejméně jedna třetina členů VV ÚV ČSBS, nebo za mimořádných okolností předseda
ÚV ČSBS.
Předseda Ústředního výboru ČSBS
a) Je nejvyšším představitelem ČSBS a zastupuje ho na všech úrovních v souladu se Stanovami ČSBS a dokumenty i usneseními ústředního výboru a jeho výkonného výboru. O výsledcích svých jednání podává zprávu Výkonnému výboru ÚV ČSBS a ÚV ČSBS.
b) Řídí jednání Ústředního výboru ČSBS, Výkonného výboru ÚV ČSBS a Předsednictva ÚV ČSBS, odpovídá za chod ČSBS a za správné hospodaření se svěřenými finančními prostředky i s veškerým majetkem ČSBS v souladu se závaznými právními a ekonomickými normami, Stanovami ČSBS a metodickými pokyny (směrnicemi ÚV ČSBS).
c) Podává, na základě výsledků výběrových řízení, Výkonnému výboru ÚV ČSBS návrh na jmenování a odvolání sekretáře ÚV ČSBS a šéfredaktora periodika ČSBS Národní Osvobození.
d) Přijímá, na základě výsledků výběrového řízení, další zaměstnance Kanceláře ÚV ČSBS, potřebné pro zajištění činnosti ÚV ČSBS. O výběru informuje předsednictvo a Výkonný výbor ÚV ČSBS.
Místopředsedové Ústředního výboru
Místopředsedové ÚV ČSBS plní úkoly a povinnosti v souladu se Stanovami ČSBS a dokumenty i usneseními ústředního výboru a jeho výkonného výboru:
● Mohou samostatně jednat za ČSBS v rozsahu své působnosti stanovené Organizačním
řádem ČSBS. O výsledcích svého jednání podávají vždy zprávu Výkonnému výboru
ÚV ČSBS.
● V případě nepřítomnosti předsedy ÚV ČSBS ho v plném rozsahu jeho povinností zastupuje
první místopředseda ÚV ČSBS mimo otázek personálních.
● V případě nepřítomnosti prvního místopředsedy ÚV ČSBS pověří předseda ÚV ČSBS svým
zastupováním dalšího z místopředsedů ÚV ČSBS.
Ústřední kontrolní komise ČSBS
● Ústřední kontrolní komise dohlíží, jsou-li záležitosti ČSBS řádně vedeny a je-li vykonávána činnost orgánů ČSBS v souladu se stanovami a právními předpisy. Do působnosti Ústřední kontrolní komise rovněž patří kontrola hospodaření s hmotným i nehmotným majetkem ČSBS včetně vynakládání finančních prostředků přidělených ČSBS ze státních dotací.
● Ústřední kontrolní komise podává zprávu o své činnosti a návrhy na opatření ÚV ČSBS. Ústřední kontrolní komise zasedá nejméně dvakrát za rok, vždy však před jednáním ÚV ČSBS a před sjezdem ČSBS.
● Ústřední kontrolní komise má právo provádět kontroly a revize nakládání s hospodářskými a finančními prostředky orgánů a organizací ČSBS, které využívají státních dotací. Na závěr kontroly navrhuje komise potřebná opatření na základě účetních uzávěrek a vlastních příjmů kontrolovaných orgánů.
● V rozsahu působnosti Ústřední kontrolní komise může její pověřený člen nahlížet do dokladů
ÚV ČSBS, oblastního výboru ČSBS, případně základní organizace nebo základní skupiny ČSBS a požadovat od členů orgánů ČSBS nebo od jeho zaměstnanců vysvětlení k jednotlivým záležitostem.
Rozhodčí rada ČSBS
a) Projednává spory mezi orgány ČSBS, závažné morální poklesky a stížnosti členů ČSBS, které jí postoupí Ústřední výbor ČSBS nebo jeho předsednictvo. Svá stanoviska a doporučení předkládá Ústřednímu výboru ČSBS a jeho předsednictvu na vědomí.
b) Jednání Rozhodčí rady ČSBS se konají nejméně jednou za tři měsíce.
c) Proti rozhodnutí Rozhodčí rady ČSBS se může člen odvolat k Ústřednímu výboru ČSBS, jehož rozhodnutí je konečné.
Komise Ústředního výboru ČSBS
Stálé komise Ústředního výboru ČSBS (Organizační /OK/, Ekonomickou /EK/, Legislativně-právní /LPK/, Sociálně-zdravotní, Historicko-dokumentační /HDK/ a Komise pro mládež /KpM/), zřizuje Ústřední výbor pro zabezpečení demokratického řešení úkolů Ústředního výboru a Výkonného výboru ÚV ČSBS. Členy komisí a jejich počet, schvaluje Ústřední výbor na návrh předsedů komisí. Stálé komise Ústředního výboru ČSBS nemají rozhodovací pravomoc. Ve své činnosti spolupracují s příslušnými úseky Kanceláře ÚV ČSBS, které jsou povinny jim poskytovat potřebné podklady a informace. Podle své specifikace plní komise následující základní úkoly:
● Činnost řídí předseda komise zvolený Ústředním výborem, v jeho nepřítomnosti místopředseda nebo jednatel komise,
● Podle pokynů ÚV ČSBS a potřeb jeho Výkonného výboru, zpracovávají roční plán činnosti,
● Plní úkoly ukládané jim usnesením pléna Ústředního výboru a požadavky jeho Výkonného výboru, kterým předkládají své návrhy na řešení zadaných úkolů,
● Evidují a zakládají informace a podklady na jejichž základě ke svým stanoviskům a doporučením dospěly,
● Z jednání komisí se pořizují Zápisy, jejichž jedno vyhotovení se předkládá příslušnému úseku Kanceláře ÚV ČSBS a druhé sekretáři ÚV ČSBS (vedoucí organizačního oddělení) pro jednání Ústředního výboru a jeho Výkonného výboru
Oblastní organizace ČSBS
-
Oblastní organizace jsou základním článkem organizační struktury ČSBS ve stanovené územní působnosti odsouhlasené ÚV ČSBS.
-
Oblastní organizace se mohou slučovat usnesením svých orgánů a po projednání s Ústředním výborem ČSBS.
-
Oblastní organizace hospodaří s majetkem ČSBS v souladu s hospodářskými směrnicemi schválenými Ústředním výborem ČSBS.
-
Oblastní organizace – pobočné spolky ČSBS, hospodaří se svým majetkem v souladu s obecně platnými právními předpisy a hospodářskými směrnicemi schválenými Ústředním výborem ČSBS.
-
Orgány oblastních organizací jsou:
-
Oblastní konference.
-
Oblastní výbor (předsednictvo oblastního výboru).
-
Oblastní kontrolní komise.
6. Nejvyšším orgánem oblastní organizace ČSBS je oblastní konference:
-
Oblastní konference se koná buď formou pozvání k účasti všech členů oblastní organizace ČSBS, nebo formou delegátů.
-
Oblastní organizace, které nemají zřízeny základní organizace (základní skupiny), konají oblastní konference ČSBS jedenkrát za rok. Oblastní organizace, které mají zřízeny základní organizace (základní skupiny), mohou konat oblastní konference jedenkrát za pět let.
-
Oblastní konference projednává zprávu o činnosti a hospodaření, zprávu kontrolní komise a hlavní směry činnosti v příštím období.
-
Z členů (delegátů) přítomných na oblastní konferenci volí konference jedenkrát za pět let nový oblastní výbor a delegáty na sjezd ČSBS a jejich náhradníky. Zvolený delegát sjezdu (delegát s poř. č. 1, je-li voleno více delegátů) je současně volen jako člen Ústředního výboru ČSBS na nové volební období.
-
Je žádoucí, aby do oblastního výboru byli dle možnosti zvoleni zástupci všech základních organizací (základních skupin), jsou-li oblastním výborem ČSBS zřízeny.
Mimořádná oblastní konference musí být svolána, požádá-li o to třetina základních organizací (základních skupin). O svolání mimořádné konference může rovněž hlasováním rozhodnout oblastní výbor.
7. Oblastní výbor ČSBS:
-
Volí ze svého středu předsedu, hospodáře, tajemníka, případně místopředsedu
a další funkcionáře oblastního výboru, jedná-li se o početnější oblastní organizaci ČSBS a početnější oblastní výbor. Při větším počtu zvolených funkcionářů oblastního výboru se může vytvořit předsednictvo oblastního výboru ČSBS. -
Volí předsedu, členy i náhradníky oblastní kontrolní komise.
-
Schvaluje výsledky hospodaření oblastní organizace, rozpočet na příští rok, odpovídá za
jeho plnění a kontroluje činnost a hospodaření základních organizací (základních skupin). -
Spolupracuje se sdruženími a historickými skupinami v rámci ČSBS.
-
Spolupracuje se státními a samosprávnými orgány a organizacemi sociálních služeb v příslušném územním obvodu a uplatňuje u nich oprávněné potřeby členů ČSBS. Navazuje a rozvíjí přátelské vztahy s dalšími spolky v okruhu své působnosti při seznamování veřejnosti, zejména mládeže, s historií a odkazem národního boje za svobodu.
Krajské koordinační výbory ČSBS
-
Oblastní výbory se v rámci krajů mohou sdružovat do Krajských koordinačních výborů. Každý z oblastních výborů vysílá do tohoto orgánu zpravidla jednoho až dva zástupce. Krajský koordinační výbor je pomocným orgánem a není organizačním stupněm ČSBS.
-
Členové krajského koordinačního výboru volí ze svého středu předsedu, který je jejich mluvčím a pověřeným zástupcem vůči krajským orgánům samosprávy, resp. vůči krajským expositurám státních orgánů, a který o svých jednáních informuje ostatní členy zastoupené v krajském koordinačním výboru.
-
Krajský koordinační výbor koordinuje akce ČSBS v rámci svého kraje. Schází se podle potřeby, nejméně dvakrát za kalendářní rok.
V ČSBS aktivně působí:
● Krajský koordinační výbor Praha ………………….....…….. e-mail: kkvcsbs.praha@seznam.cz
● Krajský koordinační výbor Královéhradeckého kraje ………………
● Krajský koordinační výbor Jihomoravského kraje ………………….
● Krajský koordinační výbor Moravskoslezského kraje ……………...
Historické odbojové složky ČSBS
1. Pro zachování historické a zájmové kontinuity způsobů odbojové činnosti se členové ČSBS mohou sdružovat do historických skupin a sdružení (dále jen „historické odbojové složky“) podle původních odbojových skupin a organizací nebo podle povahy odbojové činnosti.
Od svých členů nevybírají členské příspěvky.
2. V rámci ČSBS působí tyto historické odbojové složky:
-
Sdružení domácího odboje a partyzánů – SDOP (Historické skupiny – Slovenského národního povstání, Partyzánské brigády Mistra Jana Husa, Partyzánské brigády Jana Žižky, české brigády Jana Žižky z Trocnova v Jugoslávii, Zpravodajské brigády, atp.).
-
Sdružení Českého národního povstání - SČNP
-
Sdružení zahraničních vojáků druhé světové války – SZV DSV (Historické skupiny –Ludvíka Svobody, 1. sam. tankové brigády v SSSR, atp.).
-
Sdružení politických vězňů a pozůstalých – SPVaP (Historické skupiny KT – Mauthausen, Osvětim, Buchenwald, Sachsenhausen, Dachau, Bergen-Belsen, Ravensbrück, Terezín-ghetto, Svatobořice, Kaunicovy koleje).
-
Sdružení přátel interbrigadistů - SPI.
3. Posláním historických odbojových složek je podporovat úsilí ČSBS a rozvíjet tradici národního boje za svobodu z období 2. světové války, popularizovat ji a podílet se na spolupráci ČSBS se státními a veřejnými orgány, občanskými spolky i zahraničními odbojovými institucemi.