Výzva Unie českých spisovatelů: Zastavme hnědé bahno! 

Kalendář Našeho vojska (cítíte tu ironii?) s gesichty válečných zločinců je jen nepatrná špička hnědého ledovce, který se sune do stále ještě naší vlasti. Předcházely mu hrnky a trička s týmiž obličeji. To je jen pokusný balónek.

Vždyť v televizi je aspoň dvakrát týdně za superstar Hitler. Vzápětí po krycí úvodní větě o „největším zločinci v dějinách“ Vůdce víská vlásky blonďatých dítek a cicmá se se svou říšskou fenkou.

České děti si mohou pořídit knihy, z nichž se dozvědí, že jít k židovskému lékaři je nebezpečné, zejména děvčátkům dobré rasy hrozí zprznění.

Už ani řezníci se nediví výroku jistého pána z Jesenice: „Podříznout prezidenta Zemana a vykrvit jako přestárlou svini.“

„Vážně jsem uvažoval, že musím něco udělat, že například zabiju Husáka,“ svěřil se vetchý herec deníku Aha! Němci vraždě aspoň říkali „zvláštní zacházení“!

Řeporyjský Rozparovač vstoupí do příštích učebnic psychiatrie.

Tohle nebylo možné ani za první republiky, ani za socialismu!

Jen za druhé republiky směl napsat Jakub Deml: „Nikdo nemůže býti už svým zrozením tak opovržen jako Žid… Odhalují si svou špínu a tulí se k sobě, podobni Kainu nemohou se přítulně blížiti ke stanům lidským… Spoléhám na naše Němce, dokud jim bude záležet na pořádku a klidu, jinak se naše republika neudrží. Slované si nedovedou vládnout.“

Možná měl pravdu, že si nedovedeme vládnout. Zato si umíme jít po krku!

Dokonce i za protektorátu se hnědým hnusem špinil pouze odpad typu Moravce, Vajtauera, Wernera…

Jistě nikoli nadarmo hřímal Arijský boj: „Český intelektuále, a co teď? Básník Jakub Deml promluvil, kdy ostatní?“

Nezní vám povědomě Vajtauerovo horování pro Novou Evropu? „Není jediného Čecha, který by si nepřál, aby nakonec vznikla Evropa jako celek. Instinktivně se seskupuje kolem svého nejmocnějšího jádra – tím je 80milionový národ německý… Po boku hrdinné armády německé bojují v Rusku dobrovolci téměř celé Evropy, vedené geniálním Vůdcem Němců. Evropa si za jeho vedení otevírá v Rusku prostory, které budou její příští Amerikou.“

Historie se občas dožaduje repete!

Ještě začátkem května 1945 Moravec vyvolával duchy: „My, kteří vidíme, kam se události sesouvají, nemůžeme přihlížet. V poslední chvíli varujeme. Nemyslete, že tento hlas je marný. Rok od roku bude silněji znít, až se stane hlasem polnice archanděla, která probudí tento lid k opravdové evropské revoluci, v níž jako rodní bratři půjdou Němci vedle Čechů – dva nejkulturnější národy světa.“

Ti duchové jsou zpátky!

Do takového krámu se ovšem nehodí Koněv ani bronzový!

Přestrašení a poslušní nosí roušky snad i v ložnicích, zatímco vir nenávisti a sprostoty rozežral bezmála celý národ.

Už nestačí bít bolševika po čuni do vyčerpání zásob. Dnes je třeba bít každého, kdo se liší od názoru panujících loutkovodičů. Nosem, tričkem, odznakem, vírou…

Spisovatelé a básníci, nepište a nebásněte jako by se nechumelilo. Ono se totiž – ač je máj – nejen chumelí, ono už setsakramentsky mrzne! Už stačí jen zapálit říšskou sněmovnu!

Nevzdávejme to! Klec ještě nespadla!

Předsednictvo UČS
28. 5. 2020

Kronika: 30. května 2020, jsme uctili výročí nedožitých (93) narozenin předsedkyně ÚV ČSBS Anděly Dvořákové položením květů na hořovickém hřitově, pod vedením předsedkyně Ov ČSBS Beroun sestry Aleny Mészárosové.

 

Anděla Dvořáková (30. května 1927 – 5. září 2011) byla předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS), v jehož čele stála od roku 2001. Členkou svazu pak byla od roku 1946. V roce 2009 byla vyznamenána Řádem Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Anděla Dvořáková: "Těžko najdeme ve světě pokornější lokaje, než jsme my. Zejména regionální politici si dělají, co se jim zlíbí. Státnost a zájmy občanů ať jdou k čertu," tak zhodnotila tehdy chování politiků. "Odešla žena, která střežila, připomínala a rozvíjela odkaz hrdinů boje za svobodu a suverenitu naší země, která se nebála jej bránit a ochraňovat před vědomou i nevědomou ztrátou paměti současných generací, před zlehčováním, popíráním a nejrůznějšími formami dezinterpretace naší moderní historie a manipulace jejího výkladu. Její hlas byl slyšet a byli jsme jí za to vděčni. I proto jsem paní Dvořákové před dvěma lety udělil jedno z nejvyšších státních vyznamenání – Řád TGM," napsal prezident Václav Klaus. Dvořáková také poděkovala Klausovi za jeho obranu Benešových dekretů. Dcera odbojáře Josefa Sobotky připomněla, že Československo nebylo jedinou zemí, odkud museli Němci po válce odejít. "Ale jinde, ve Francii, v Holandsku, Polsku, Norsku, tyto problémy jako my neřeší," upozornila. "Nechme ty mrtvé spát. Myslím, že někteří z nich si ani ten klidný spánek v hrobech nezaslouží," vyzvala. Právě Benešovy dekrety a jejich obhajoba byla jedním z jejích hlavních témat v čele svazu. "Propaganda, která hovoří o vyhnání a utrpení vyhnanců, je neseriózní. Vyhnání se týká pouze divokého odsunu, ale většina Němců odcházela z Československa řízeným odsunem, za který Československo dostalo ocenění od Mezinárodního červeného kříže. Správná by byla umírněnost na obou stranách. Nelze také zapomínat, že to byli Němci v pohraničí, kteří nesou zodpovědnost za to, co se tady dělo v letech druhé světové války."

 

Biografie

Narodila se v Sudovicích a jejím otcem byl Josef Sobotka, šéfredaktor Melantrichu a poslanec prvorepublikového parlamentu za národní socialisty, který se podílel na protinacistickém odboji a zahynul roku 1943 v německém vězení. Po druhé světové válce vstoupila do Svazu protifašistických bojovníků (dnes Český svaz bojovníků za svobodu). Byla členkou Komunistické strany Československa a přísedící u berounského okresního soudu.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Anděla_Dvořáková?fbclid=IwAR2w_ZkmxN4FsDRDNILRLIc3K_ISZwwLxUfHi67xavVjcgb8rfehGDXHdPk

V roce 2009 byla Anděla Dvořaková vyznamenána Řádem Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy.

zleva: plk. Ing. Jaroslav Vodička, (současný předseda Úv ČSBS)
Anděla Dvořáková (30. května 1927 – 5. září 2011) byla předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS), v jehož čele stála od roku 2001 do svého skonu. 
plk. Antonín Štícha, Od roku 2007 byl místopředsedou Ústředního výboru Českého svazu bojovníků za svobodu. Zemřel v roce 2017.

Položení květů k rodinnému pomníku v Hořovicích pod vedením předsedkyně Ov ČSBS Beroun sestry Aleny Mészárosové

Jak „vlasovci“ v jednotkách ROA, zřízených v podřízenosti Reichsführera SS, pomáhali pražským povstalcům v květnu 1945 v boji 

proti Wehrmachtu a Waffen SS, snažících se Pražské povstání potlačit

Při příležitosti 75. výročí Pražského povstání proti německé nacistické okupaci Čech a Moravy v květnu 1945, se vyrojily nové pohledy na to, kdo v závěru 2. světové války osvobodil Prahu z německé nacistické okupace trvající od 15. 3. 1939 do ranních hodin do 9. května 1945.
A kdože nám tyto nové, dlouho zamlčované „nejpravdivější“ pohledy na Pražské povstání v květnu 1945 prostřednictvím médií předával?

odkaz na článek zde

Emil KULFÁNEK,

vedoucí Památníku Pečkárna

Důstojné oslavy 75. Výročí osvobození Československa proběhly i v okrese Nový Jičín, který má 9 měst a další místní části, 44 je pak ještě i samostatných obcí. V této nelehké situaci, kdy je celý svět zasažen virovým problémem se kladení věnců a květin muselo obejít bez veřejnosti a tak se oslavy změnily na komorní uctění památky padlým.

    Vzpomínka nás zavedla i do začátku roku 1945 a na boje, které probíhaly v našem okrese, nutno podotknout, že Nový Jičín, tehdy oficiálně a dočasně Neutitschein – hovoří za vše, bylo z velké části německé obyvatelstvo, stejně tak i některá města a obce patřily do tzv. Sudet. Válka dávala o sobě stále ještě vědět a tak se mnozí snažili utéci do nedalekých českých obcí a to i česky mluvící novojičínské rodiny.

    Vojska 4. ukrajinského frontu Rudé armády v té době už postupovala územním okresu a to poměrně rychle. 5. května se na novojičínském náměstí shromáždili německé ženy, děti a starci a po starostovi chtěli, aby se město vydalo bez boje. V té době už byla osvobozena města Kopřivnice, Štramberk, Kunín a Jeseník nad Odrou.  Další den tj. 6. května se Rudá armáda blížila k Novému Jičínu i z druhé strany tj. obec Libhošť a přes kopec Puntík v Rybím směr  na Žilinu u Nového Jičína.

    Německé jednotky plánovaly obranu města a tak zničily mosty přes Jičínku a to po její celé délce od Žiliny u Nového Jičína až k tabákové továrně. Stačily ještě vyhodit most přes potok nedaleko Palackých škol a ještě završily svůj ústup přestřelkou u stadiónu. V pozdních odpoledních hodinách byl již Nový Jičín v rukách Rudé armády  - přechod fronty byl poznamenán zničenými mosty, požáry v objektu Böhmovy (TONAK) továrny a přilehlém okolím. To, že se oheň nerozšířil dále, bylo díky místních občanů.

    Je to již 75. let od konce 2. světové války, ale nezapomínáme a asi nezapomeneme nikdy poděkovat všem těm, kteří bojovali za mír a díky za to, že můžeme žít.

Emilie Bartoňová

Vyznamenání sestry Křupalové

V tomto roce si připomínáme 75 let od nejkrutějších událostí dvacátého století 2. světové války. A začátkem května roku 1945 se odehrávaly jedny z posledních těžkých bojů na pražských barikádách proti nenáviděnému německému fašismu a nacismu.

S odstupem doby stále více ubývá těch, kteří tuto dobu aktivně prožili. Proto je na místě stále připomínat ty, kteří položili za naší svobodu to nejcennější život ale i spolu s pamětníky připomínat hrdinství obyčejných lidí, kteří se spontánně postavili do řad účastníků Pražského povstání. Mezi takové patří i předsedkyně Oblastního výboru ČSBS v Praze 4 sestra Jaroslava Křupalová.

 Jaroslava, tehdy Horáčková, se narodila v roce 1935. Její otec byl za války členem odbojové skupiny Věrni zůstaneme, která se scházela i u nich doma. Během války byl zatčen a odvlečen do koncentračního tábora.

Zatčení jejího otce sice byla rána, jak připomíná, maminka však dále pokračovala v odbojové činnosti. 

Sama Jaroslava velmi intenzivně prožívala události Pražské povstání, do kterého se aktivně zapojila. V Dejvicích, kde tehdy bydleli, byly vedle sebe tři barikády, jmenovaly se podle ulic Podbabská, Koulová a Terronská. Činnost barikádníků byla řízena z hlavního štábu a sama Jaroslava se podílela na předávání zpráv z těch jednotlivých barikád do štábu.

Mimo to pomáhala Jaroslava se zásobováním a rychle se naučila poskytování první pomoci, takže začala působit jako ošetřovatelka. „Moje hlavní práce byla v té ošetřovně“ přiznává a pokračuje: „Ošetřovala jsem nejen zraněné z povstání, ale i Židy, kterým se podařilo utéct z transportačních vagonů.“ Patřila mezi nejmladší účastníky pražského povstání.

 

Starost o raněné a nemocné jí zůstala po celý život, jednak po vystudování zdravotnické školy ale i dnes kdy v našem svazu se stará o nemocné jako terénní pracovník.

Sestra Křupalová je v neustálém kontaktu s pamětníky událostí 20. století a jejich vzpomínek si velmi váží. „Až my zmizíme, tak si na to nikdo ani nevzpomene, věřte tomu, to už nebude módní, aby někdo vzpomínal na to, co zlého přinesla válka, ale pokud si toho nebudou lidé vážit, a zapomenou, tak to bude špatné, protože oběť lidská je vždy daleko větší než ztráta peněz, či majetku.“, řekla v jednom rozhovoru sestra Křupalová. Je to odkaz i pro další generace, aby se tato slova sestry Křupalové nenaplnila a připomínáním historie jsme se vyvarovali jejího opakování. 

Dnes mezi žáky pražských škol se samozřejmostí dodává, že i když jí bylo teprve 10 let, otec byl v koncentračním táboře, považovala za povinnost něco dělat,

Proto si UV ČSBS v těchto dnech připomněl životní jubileum a její přínos pro činnost celé organizace ČSBS ocenil udělením jednoho z nejvyšších svazových vyznamenání „Záslužný kříž CŠBS“.

Jménem celé oblastní organizace ČSBS Praha 4 jí k udělení vyznamenání blahopřejeme a přejeme pevné zdraví a mnoho dalších let plodné práce pro uchování odkazu hrdinů pražského povstání.

Za OV ČSBS Praha 4 členové výboru PhDr. Bohuslav Holub a Ing. František Šimek

Organizační oddělení ÚV ČSBS vydalo přehled pietních akcí organizovaných v měsíci červnu 2020 dle ročního plánu přehled naleznete zde

Kronika: Pietní vzpomínku na vlastence a letce Zdeňka Kotheru u jeho rodného domu v Tetíně u Berouna uskutečnila dnes, 27.4. 2020 v 11:00, naše berounská organizace ČSBS ve výjimečných podmínkách. Květy umístila na jeho pamětní desku předsedkyně Ov ČSBS Beroun sestra Alena Mészárosová a Ladislav Pecka, zastupitel obce Tetín.

Info: 

Kothera Zdeněk, plukovník in memoriam, Narozen 16.3.1919 v Tetíně okres Beroun. Osobní číslo Z; L-231; RAF/788125, příslušník RAF, 124th Squadron. Odveden 2.10.1939 v Paříži - Francie jako čs. svobodník. Zahynul jako rotný 27.4. 1942 ve Velké Británii v průlivu La Manche za neznámých okolností během operačního letu. Jeho tělo bylo vyloveno z moře (letoun Spitfire AA761). Pohřben v Nizozemsku, Texel K-5-115.Souřadnice hrobu : 53°03´31"N, 004°47´37"E. 

 

Květy umístila na jeho pamětní desku

předsedkyně Ov ČSBS Beroun sestra Alena Mészárosová

 

předsedkyně Ov ČSBS Beroun sestra Alena Mezsárosová a Ladislav Pecka, zastupitel obce Tetín

Ov Českého svazu bojovníků za svobodu, spolu s představiteli města Beroun v čele se starostkou Soňou Chalupovou a místostarostou Michalem Mišinou a Dušanem Tomčem, si připomněli v pátek 8. května konec 2. světové války. 
Na počest 75. výročí osvobození Československa položili věnce u pomníku obětem 2. světové války a následně se přesunuli k pomníku vojáků Rudé armády na berounském hřbitově. Pietu vyjádřili: za Ov ČSBS předsedkyně Alena Mészárosová a za Klub důchodců v Berouně jeho předsedkyně Věra Bočková. Aktů se zúčastnil rovněž i člen ČSBS PhDr. Ing. Ján Furčák, jeden z posledních druhoválečných veteránů.  Přítomní uctili rovněž památku parašutisty Františka Malého.  Foto: Petra Lišková

(poslední foto je od hrobu parašutisty Františka Malého na hřbitově, předsedkyně Ov ČSBS Beroun a starostka města Beroun).

HRDINOVÉ V IZOLACI, JAK COVID-19 OVLIVŇUJE ŽIVOT VETERÁNŮM 2.SV.VÁLKY 

18. 5. 2020 

Před sedmdesáti pěti lety se zasloužili o naši svobodu. Porazili fašistickou hydru. Nyní patří k nejohroženější skupině čelící koronavirové epidemii. Jde o veterány. Sputnik zjišťoval, jak se žije naším hrdinům v této obtížné době. 

Za méně než měsíc si připomeneme konec 2. světové války. Po dlouhých letech plných bolesti, žalu a krvavého nacistického teroru přišel 8. květen. Mír. Svoboda. Radost. O svobodu naší republiky se zasadila Rudá armáda, i když se to dnešní honorace snaží skrývat, spojenecká vojska a také naši lidé. Čechoslováci bojující v naší republice nebo v zahraničí. Odbojáři, vojáci, letci, námořníci.

 

Všem našim osvoboditelům patří věčný dík

Článek naleznete zde

75. výročí osvobození naší vlasti, památka českých parašutistů  a zahraničních vojáků v Technické ulici v Praze 6

 

Členové Oblastního výboru ČSBS v Praze 6 uctili památku čs. zahraničních vojáků a osvoboditelů naší vlasti od nacistické okupace položením kytice rudých růží u památníku památku českých parašutistů  a zahraničních vojáků v Technické

ulici.
Přes území dnešní měststské části Praha 6 spěchala Rudá armáda směrem od Berlína na pomoc Praze.

Milan Vichta, Předseda OV ČSBS Praha 6

Oslavy 75. výročí osvobození za účasti našeho OV ČSBS Náchod v Broumově dne 7.5. a v Náchodě dne 8.5. 2020.

 

fotorep: Mgr. Milan Andres

Cesty vítězství 2020 – pietní akty  k 75. Výročí osvobození Frýdku-Místku a Třince

 

Dne 3. května 2020  jsme si připomněli  75. výročí osvobození  naší republiky a  poklonili se památce padlých hrdinů Rudé armády a také čestným hrobům občanů, kteří položili životy při osvobození města.  Na tomto místě leží ostatky 966 vojínů a 77 důstojníků  Rudé armády, padlých při květnových bojích v okolí Českého Těšína, Fryštátu,  Frýdku-Místku a Nového Jičína.  Naproti památníku jsou čestné hroby 50 místních občanů. Třinec – památník obětem fašismu na Folvarku, zde leží ostatky 381 obětí druhé světové války na Třinecku.  

Oblastní organizace Český svaz bojovníků za svobodu Beskydsko společně s klubem Motorkáři Beskydsko a OV KSČM  Frýdek-Místek byla hlavními organizátory této piety.  Spoluorganizátor MV KSČM Třinec.   

Kytice k památníku a kytičky ke hrobům položilo přes padesát účastníků /vzhledem k situaci  Covid – 19 ve dvoumetrových odstupech a v rouškách/.  Pozvání přijali  Kateřina Konečná – místopředsedkyně ÚV KSČM  a poslankyně Evropského parlamentu, poslanci Parlamentu ČR Leo Luzar /KSČM/ a Marian Bojko.  Dále zde byli členové všech zmíněných organizací, motorkáři, veřejnost a hosté z MSK /S.Recman, I.Strachoň, A. Ličková/.   Na závěr zazněly hymny Česko-Slovenska a Ruské federace.  

Po ukončení jsme se vydali na další pietní místo a to městský hřbitov v Třinci, kde jsme opět položili kytice k památníku padlých hrdinů 2. sv. války.  

Čest památce všem padlým vojákům, kteří obětovali svoje životy během války pro to, abychom my mohli žít. 

Nezapomeneme.  

                                                           

Organizační výbor

Bronislava Brixová Matušková, ČSBS Beskydsko, předsedkyně

Mgr. Ivo Juřica, předseda OV KSČM FM

David Stibor, místopředseda OV KSČM FM

Robert Skuhra, předseda ZO ČSBS Třinec

Jaroslav Trávníček,  MV KSČM Třinec

Jan Savary, koordinátor Motorkáři Beskydsko

Frýdek-Místek, 9.5.2020

Uctění památky padlým z konce 2. světové války u jednotlivých pomníčků. Uctění památky gen. Ludvíka Svobody, který v Kroměříži bydlel.

 

 

Ing. Zdeněk Krč

OV ČSBS Kroměříž

Dobrý den, 
naše Oblastní organizace ČSBS Znojmo uctila památku padlých ve 2. světové válce položením kytic u pomníků a pamětních desek na několika místech - ve Znojmě,Hostěradicích,Jiřicích u Miroslavi a v Hnanicích. Fotografie zasílám v příloze. 

Dále předsedkyně Vratislava Skřivánková společně se starostou města Znojma navštívila 6.5.2020 partyzánku Annu Kalousovou (96 let).  

Zasílám Vám také článek, který jsme zveřejnili ve Znojemském deníku dne 4.května 2020 pod názvem „Na barikádě v Praze padl Znojemák Josef Lukeš“.


S pozdravem 
Vratislava Skřivánková  
předsedkyně

Vážení občané,

je to již 75 let od ukončení 2. světové války, nejhorší války v dějinách lidstva. Při této příležitosti  9.5 2020 předsedové České Obce legionářské Jičín a Českého svazu bojovníků za svobodu Jičínsko s dalšími členy navštívili v Hořicích pietní místa, položili kytičku a zapálili svíčku u památníku Legií, na vojenském hřbitově rudoarmějců padlých při osvobozování Hořicka, na vlakovém nádraží odkud byli transportováni Židé z Hořic a okolí do koncentračních táborů, v Ostroměři u hrobu rudoarmějce poručíka Gregora Grudiny, v Popovicích u památníku kapitána Josefa Šimka, v Jičíně pod Čeřovkou u památníku padlých a tak uctili památku všech těch, kteří obětovali to nejcennější co měli, svůj život, pro naši svobodu. Na  všechny tyto hrdiny protihitlerovské koalice, ať z východu, nebo západu nesmí být nikdy zapomenuto, protože bez nich, by jsme tu dnes nebyli.     

Čest jejich památce.

 

Uherek Milan

ČSBS Jičínsko

Náměstek hejtmana Olomouckého kraje a místopředseda OO ČSBS Olomouc Dalibor Horák uctil v úterý 31. března při komorním pietním aktu v Nové Hradečné památku obětí Bratrušovské tragédie.

„Právě dnes si připomínáme smutné 75. výročí nacistického běsnění na konci II. světové války, při němž bylo bestiálně povražděno šestnáct příslušníků odbojové skupiny Bradlo. Jejich ostatky dnes leží na hřbitovech v Nové Hradečné a v Medlově. Domnívám se, že na hrdiny, kteří položili životy za naši svobodu, není možné zapomínat ani v době stavu nouze," uvedl po ukončení tryzny náměstek Horák.

Komorní vzpomínkové akce se zúčastnili také starostové Nové Hradečné a Troubelic - Tomáš Müller a Ondřej Plačko.

Náměstek hejtmana Olomouckého kraje a místopředseda OO ČSBS Dalibor Horák v pondělí 4. května uctil památku obětí javoříčské tragédie a také si spolu se starostou Radkem Vincourem a dalšími kolegy připomenul výročí osvobození města Uničova. " Od obou dějinných událostí, které dělí jediný den, uplyne letos 75 let. K masakru v Javoříčku se váže naše rodinná vzpomínka. Maminka pochází z nedalekého Cakova a se svými rodiči a sourozenci viděla 5. května dým z hořícího Javoříčka. Navíc, její bratr se o den dříve vrátil z nucených prací v Berlíně. V centru nacistické říše prožil několik let s kamarádem z Javoříčka. Spolu s ním absolvoval náročnou cestu domů a radovali se z blížícího se konce války. U Senice se rozešli každý svým směrem, ke svým blízkým. Oba měli 24 let. Mladý muž z Javoříčka se vrátil domů, kde ho čtyři dny před koncem války čekala kulka nacistických okupantů," uvedl po ukončení pietního aktu náměstek Horák. Tradiční pietní akty na mnoha místech naší republiky se v letošním roce vzhledem k situaci konají ve skromnějším duchu, nijak to však nezmenšuje úctu k památce hrdinů, kteří položili životy za naší svobodu!

Místopředseda OO ČSBS Olomouc a náměstek hejtmana Olomouckého kraje Dalibor Horák dnes v podvečer spolu s místostarostkou Jitkou Zahradníkovou a dalšími představiteli obce, spolků a politických stran uctil památku padlých hrdinů v II. světové válce u památníku v Libině. "Pietní akt se, bohužel, musel především k lítosti místních dětí letos obejít bez tradičního lampiónového průvodu a ohňostroje. V minulých letech se jednalo o jednu z nejvíce navštívených akcí tohoto druhu v rámci celého Olomouckého kraje," uvedl po ukončení pietního aktu náměstek Horák. Památník v Libině jako jeden z mála v širším regionu vzdává poctu také armádě Spojených států amerických na památku posádky letadla, která zahynula po leteckém souboji na katastru obce.

 Mgr. Dalibor Horák

Náměstek hejtmana a místopředseda Oblastního výboru Českého svazu bojovníků za svobodu Olomouc předal 8. května u památníku v Javoříčku hejtmanovi Olomouckého kraje Ladislavu Oklešťkovi Bronzovou pamětní medaili ČSBS III. stupně za  pomoc v prosazování oprávněných nároků účastníku národního boje za osvobození a ostatních členů ČSBS. „Orgány Olomouckého kraje už v minulém volebním období poskytovaly Svazu finanční prostředky, které jsou využívány především na podporu zdravotních potřeb žijících vězňů nacistického režimu. V současném volebním období se podařilo na tuto dobrou tradici navázat přesto, že Svaz prochází v této době těžkým obdobím. Někdy bývá spojován s předchozím režimem, ale to se olomouckého oblastního výboru v žádném případě netýká. Svou činnost zaměřujeme výhradně k péči o žijící účastníky II. odboje a vězněné osoby, dále k úpravě památníků a organizaci pietních akcí při významných výročích. To pan hejtman chápe a je nám při této činnosti významně nápomocen,“ uvedl při komorních oslavách Dne vítězství náměstek Horák. Stejného ocenění jako hejtmanu Oklešťkovi se dostalo také vedoucí Oddělení krizového řízení Krajského úřadu Olomouckého kraje Aleně Hložkové. Olomoucký kraj kromě této podpory stejným způsobem pomáhá také vězňům komunistického režimu, organizovaných v Konfederaci politických vězňů. 

Mgr. Dalibor Horák

Dne 7.5.2020 položilo vedení města a 8.5.2020 zástupce OV ČSBS Jihlava bez přítomnosti veřejnosti kytice na tato památná místa:

U sochy Jaroslava Šlezingera Zaváté šlépěje,

u pamětní desky na zdi Ústředního hřbitova,

a u památníku sovětským vojákům.

Fotografovala – Ivana Klapková.

Pietní akt uspořádal výbor ČSBS Rychnov nad Kněžnou k uctění památky padlým. Jan Šlaj, Jiří Karásek a Václav Valeš položili věnec k pomníku Obětem války (viz. foto) na městském hřbitově dne 8.5. 2020 v 10:00 hodin.

V. Valeš

"Jaro 1945 bylo na Valašsku obzvlášť kruté .....udělejme vše, ať ta další, jsou jenom radostná!"
 

od bratra

Miroslava Mikulčáka
 

Šestero květnových zastavení, 8.5.2020

Zástupci OV ČSBS Prahy 9, JUDr. Karel Hais a PhDr. Vladimíra Vítová se rozhodli při příležitosti 75. výročí osvobození Československa Rudou armádou, že připomínku hrdinů těchto událostí uskuteční na státní svátek – Den vítězství - dne 8. května 2020.

Smyslem této akce bylo uctít památku známých i méně známých padlých v boji při osvobozování a při obraně Prahy v rámci Pražského povstání. Při přípravě akce bylo zjištěno, že na území Prahy 9 jsou stovky památníků a pamětních desek, které připomínají konkrétní oběti.

Vzhledem k rozsáhlosti nebylo možné všechna místa navštívit a alespoň symbolicky vzdát úctu našim předkům. Bylo tedy vybráno šest míst, která by dostatečně charakterizovala předpokládaný úmysl.

Jednalo se o Památník Československé armády, Památník bulharských vojáků a Hřbitov sovětských vojáků na Olšanských hřbitovech. 

Dále byl navštíven památník věnovaný obětem teroru fašismu v koncentračních táborech a popraveným odbojářům, který je umístěn v parčíku u metra v blízkosti radnice Městské části Praha 9. 

Navštívili jsme také dva hroby padlých při Pražském povstání na hřbitově Prosek 

A nakonec jsme položili květiny a zapálili svíčky na Střelnici v Praze, což je Národní kulturní památka. Je to místo, které bylo za válečného období využíváno k popravám vlastenců.

Čest památce všem, kteří se zasloužili o porážku fašismu!

Abychom se mohli se čtenáři podělit o tuto akci i obrazem, tak přikládáme několik fotografií.

75. výročí od osvobození Československa v Chomutově

Sestry a bratři chomutovské oblastní organizace vzdali 8.5. poctu  obětem 2. sv. války a položili květiny k hrobům a památníkům v Chomutově, Jirkově, Kadani a Křimově.

Beneš Vraný, předseda OV ČSBS

Tento víkend si připomínáme 75. výročí Dne vítězství a není rozhodující, zda to bylo 07. nebo 08. či 09. případně 10. května tohoto roku. OV ČSBS Chrudim si připomněl památku osvoboditelů především dne 08. 05. 2020 ve Dvakačovicích, Horním Jelení a Ostřetíně.  A před tím v Holicích dne 05. května jsme si připomněli výročí holického povstání. 

Dne 09. 05. začali přicházet občané a pokládali kytice a kytičky u památníku Rudoarmějců v Pardubicích. K nim se připojila i naše delegace a na místě se k nám připojili Mgr. Dobrý, člen ČSBS a Mgr. Přibyl a tak jsme společně uctili památku našim osvoboditelům.

S pozdravem

 

JUDr. Šáda, předseda OV Chrudim

A. Slabý. tajemník OV ČSBS

OV ČSBS Kutná Hora položil dne 8.5. 2020 u Pomníku obětem nesvobody v Čáslavi
květy, aby uctil osvobození naší vlasti.

 

foto-rep: Pavel Korábek

Pietní akt se uskutečnil dne 9. 5. 2020 na hřbitově v Praze Olšanech, na čestném pohřebišti obětí RA.- věnec pokládal  Ing. Emil Kulfánek, 1. místopředseda ÚV ČSBS

Položení věnce k památníku obětí RA natáčela v rámcvi svého zpravodajství Česká televize a záběry byly zveřejněny na ČT 1 a ČT 24 dne 9. 5. 2020  ve večerním zpravodajství v 19.00 hod. 

Akce u příležitosti osvobození ČSBS Orlová: v Dolní Lutyni, Orlové a v Ostravě.

V rámci těchto akcí, ve specifických podmínkách, byly uspořádány tyto malé pietní vzpomínky Uršulou Krzyvoňovou - předsedkyní ZO ČSBS Orlová a PhDr, Olgou  Komárkovou: 

V Bohumíně 3 - Skřečoni (hřbitov), jsme byli 30. 4. 2020 odpoledne spolu s paní Uršulou Krzywoňovou - předsedkyní ZO Orlová-Lutyně je focena  na hřbitově ve Skřečoni u pomníku "Polen Lagru", který byl v Bohumíně na místě dnešní prodejny Lidl.

Další fota z Bohumína jsou také na hřbitově v Bohumíně-Skřečoni , pomník ruských vojáků i pamětní deska umučených občanů v koncentračních táborech na hřbitovní kapli ve Skřečoni.

V Orlové 3. 5. 2020 se zúčastnili dvou akcí naši členové paní Marie Ulčáková a paní Jana Černeková společně s panem Robertem Kovaríkem. 

V Orlové byly Pietní akty společně se zastupiteli města, V Bohumíně samostatně.

V Dolní Lutyni byla sama paní Jana Černeková se svým manželem. 

V Ostravě - Komenského sadech, také paní Jana Černeková s manželem a se svou dcerou.

Děkujeme paní Marii Ulčákové, Janě Černekové a Robertu Kovarikovi.

Členové OV ČSBS Šumperk položili 1.května 2020 kytice u památníku na "Bratrušovské střelnici", kde bylo dne 31.3.1945 zastřeleno nacisty 16 českých vlastenců.

Členové OV ČSBS Šumperk  uctili dne 7.května 2020 položením kytic  památku padlých hrdinů ve 2. světové válce u památníku v Libině

 

Obou pietních akcí se zúčastnil i poslanec Poslanecké sněmovny PČR Antonín Staněk.

U pomníku II. Odboje, v Praze na Klárově, dnes 8.5. 2020 delegace ÚV ČSBS vedená jejím předsedou Ing. Jaroslavem Vodičkou položila věnec, vzdala poctu a tím uctila oběti národního odboje v období 1939-1945 na všech frontách. Pomník má podobu potrhané československé vlajky na mohutném podstavci a jeho tvar má vyjadřovat boj za obnovení čs. státnosti. Členové delegace ÚV byli: 1. místopředseda Ing. Emil Kulfánek, místopředseda ÚV ČSBS Emil Šneberg-účastník Pražského povstání v květnu 1945, předsedkyně SPVaP-ČSBS Ing. Zdeňka Valouchová, MUDr. Ilona Müllerová, předsedkyně organizační komise ÚV ČSBS, a Mgr. Karel Tancl, předseda Rozhodčí rady ČSBS. 

 

Současně dnes položil věnec za ČSBS u hrobu Neznámého vojína na pražském Vítkově předseda ÚV ČSBS Ing. Jaroslav Vodička.

Delegace ÚV ČSBS se účastnila dne 7.5. 2020 pietní vzpomínky na pražských Olšanských hřbitovech v Praze.

Na vojenském pohřebišti Commonwealthu položili účastníci pietní vzpomínky věnce k pomníku vojáků, kteří ve 2. světové válce bojovali pod velením Velké Británie a padli na území bývalého Československa. Poté uctili hrdiny druhé světové války na pohřebištích Sovětské armády, Bulharska, pražských barikádníků a civilním obětem v Pražském povstání.

Věnce za ČSBS pokládali a vzdali čest: 

Ing. Emil Kulfánek, 1. místopředseda ÚV ČSBS

a Vilém Janouch, předseda Komise pro mládež ÚV ČSBS

1/1

Dne 7.5. se konal pietní vzpomínkový akt u pomníku pohřbených Rudoarmějců na hřbitově VOKOVICE, Praha 6.

Organizátoři, předsedkyně OV ČSBS Praha-západ, MUDr. Ilona Müllerová a předseda ZO OV KSČM, Josef Gottwald spolu s členy ČSBS, KSČM a sympatizanty položili květiny k hrobům Rudoarmějců.

Aktu se zúčastnili  také členové ČSBS, poslanec PS PČR, Mgr. Jiří Kobza, místopředseda ÚV ČSBS Emil Šneberg a europoslanec MUDr. Ivan David, CSc., kteří pronesli krátké projevy, týkající se Českého, resp. Pražského povstání, ve kterých se rázně postavili proti novodobému a zcela nepřijatelnému přepisování historie a fašizujícím tendencím ve společnosti. 

Na závěr poděkovala na kameru předsedkyně OV ČSBS, MUDr. Ilona Müllerová, všem členům ČSBS, všem sympatizantům a přátelům, kteří myšlenky a tradici ČSBS podporují osobně i online. Celý pietní akt byl přenášen jako přímý přenos prostřednictvím TV Raptor. Krátký záznam celé akce je možno shlédnout na inernetu. 

Ohlasy na uskutečnění tohoto vzpomínkového aktů jsou obrovské, z celé ČR i od občanů RF. 

Je tomu možná proto, jak se někteří občané vyjádřili, že památku Rudoarmějců jsme uctili právě na Praze 6, kde je starostou p. Kolář, hlavní aktér odstranění sochy maršála I. S. Koněva

75. výročí osvobození Fulnecka

Fulnek byl před 75. léty velice poškozen válkou. Střed města lemovaly jen podepřené ruiny, který ještě několik dnů hořel. Uvažovalo se dokonce, že město zůstane jako památník, připomínající hrůzy války. Nakonec houževnatým úsilím představitelů a občanů Fulneku bylo město obnoveno.

 

K 75. výročí osvobození byly položeny květy rudoarmějcům, kteří padli na Fulnecku.

Pietní akt se uskutečnil ve městě Fulneku, Stachovicích, Děrném, Pohořílkach, Jílovci, Jerlochovicích, Vlkovicích, Dolejších Kunčicích a Lukavci. Tyto obce spadají do samosprávy města Fulneku. Také v dalších obcích Kujavy Hladké Životice, které se již osamostatnili, si připomenuli osvobození Rudou armádou.

 

Všechna pietní místa byla důstojně upravená. Za město Fulnek položili květy pan starosta Ing.Petr Ertelt  a paní místostarostka Lucie Činčalová, společně se zástupci ZO ČSBS Josefem  Pavlíčkem a Ladislavem Blahutou - členy ČSBS Fulnek.

V předvečer osvobození Fulneku (Fulnek osvobozen 5.5.1945), taktéž uctili památku osvoboditelů zástupci ZO KSČM, předseda Jan Mariánek a další členové ZO.

 

Zpráva: Ladislav Blahuta, ZO ČSBS Fulnek

75. výročí vítězství nad fašismem,

osvobození Fulneku a místních části

 

Představitele města Fulneku spolu se zástupci ZO Českého svazu bojovníku za svobodu, položili dne 6. 5. 2020 kytice květů k památníkům osvoboditelů a poklonili se jejich památce. V předvečer osvobození uctila památku obětí ve Fulneku také ZO KSČM. Vzpomínáme s úctou a vděčnosti na padlé, kteří nám dali to nejcennější, co člověk může dát, svůj život.

Nezapomínejme.

 

Skláníme se s úctou a vděčnosti

Ladislav Blahuta

ZO ČSBS Fulnek

75.vyroci osvobozeni Fulneku, zleva, Ladislav  Blahuta clen ZO SCSB Fulnek, Lucie Cincalova mistostarostka Fulnek a starosta Fulnek Ing.Petr Ertelt, foto Josef Pavlicek

Osvobození Fulneku

 

Přítomní se pak ze zápisů v kronice, které Jaroslav Moravec přečetl, dozvěděli, jak probíhalo počátkem května 1945 osvobozování Fulneku. „Německá armáda se opevňuje na zámeckém a jelením vrchu a na výšinách nad klášterem. Na zámku sídlí štáb fašistické moci pro Moravu. Fronta se přibližuje 2. května, u silnice Kujavy – Pustějov je svedená těžká tanková bitva, na bojišti zůstává pět německých a tři sovětské tanky," citoval ze zápisků kronikáře Jaroslav Moravec.

Podle zápisků Rudá armáda postupovala na Děrné a Lukavec, mezitím se ve Fulneku organizovala německá obrana. Zámecká věž sloužila jako pozorovatelna. „Německé dělostřelectvo zahajuje palbu na sovětské vojáky, ti začínají pálit k večeru z Kaťuší od Děrného. Palba zasáhne zámecký dvůr, domky pod klášterem a okolí školy. Češi se ukrývají ve sklepech u paní Oravové. Je tam až čtyři sta osob. Ve Fulneku hoří náměstí a hotel Jelen," pokračoval ve čtení Jaroslav Moravec.

Němci ještě 4. května vyhodili do vzduchu mosty a začali ustupovat z Fulneku, kam 5. května vstoupila sovětská armáda. „Město hoří, Fulnek prochází také tankové vojsko prvního československého armádního sboru v Sovětském svazu, které osvobozovalo Ostravu. Při osvobozování Fulneku padlo devatenáct rudoarmějců, devětaosmdesát civilistů a neznámý počet německých vojáků," přečetl Jaroslav Moravec bilanci bojů o Fulnek.

Dne 8. května podle kronikáře přijela do Fulneku národní stráž a začala zajišťovat pořádek, bezpečnost a výživu obyvatel. Sovětská armáda tenkrát darovala vagon mouky. Jaroslav Moravec pak vyzval všechny přítomné, aby památku těch, kteří ve válce padli, uctili minutou ticha. Ve Fulneku se včera uskutečnila další velká vzpomínková akce, vedení města pak odpoledne objíždělo místní části a tamní pomníky. Poslední vzpomínková akce na území Fulneku by měla být v pátek 8. května ve 13 hodin v místní části Lukavec.

Autor: Ivan Pavelek 

Pietní vzpomínku s položením věnce uspořádal 5.5. 2020 ÚV Českého svazu bojovníků za svobodu u pomníku na území Prahy 8 věnovaném obětem bojovníků o Trojský most (dnes Most barikádníků) při  Pražském povstání v květnu 1945.

Historické události: 

Po útocích německých děl z Letenské pláně na povstalecké pozice, bojových akcích českých dobrovolníků s cílem získat zbraně a dílčích přestřelkách v Holešovicích se již v nočních hodinách na pondělí 7. května schyluje k rozhodujícímu střetu – boji o Trojský most.

Příslušníci SS mezitím zajali v domech na Pelc–Tyrolce asi desítku civilistů, kteří jsou následně hnáni k jižní barikádě s úkolem ji rychle rozebrat. Obránci mostu narušují postup palbou, která ovšem způsobí, že Němci obracejí zbraně proti členům oné „karavany smrti“. Barikádu se nakonec ani pomocí výbušnin zlikvidovat nepodařilo a i řady příslušníků SS velmi prořídly. První pokus dobýt Trojský most tak končí neúspěchem. 

Okolo poledne začíná druhý útok na Trojský most a jeho holešovické předmostí. Zesiluje dělostřelecká palba na povstalecké pozice, kromě okolí mostu jsou nejvíce zasaženy barikády v křížení ulic Jankovcova–Plynární a Argentinská–Plynární. Část českých obránců je nucena stáhnout se směrem k holešovické elektrárně

Němci jsou ochotni se vzdát, ale pouze příslušníkům americké armády. Ve 14.37 jsou most a barikády na něm opět pod kontrolou českých povstalců, byť jejich řady prořídly. Po necelé hodině relativního klidu Němci opět přeskupují své postavení a připravují se na rozhodující úder. Začíná ostřelování barikád, předmostí i okolních obytných domů, které se zanedlouho ocitají v plamenech, stejně jako přístavní skladiště a nouzové stavby na východ od Trojského mostu. Po 16. hodině jsou již Němci na holešovické straně mostu a postupují dále do ulice V Závětří a U Vody. Těžké boje se odehrávají i v okolí hostince U Zaradičků, kde jsou posléze shromážděni civilisté z okolí, především z tzv. obecních domů, kde bydleli převážně zaměstnanci městských podniků. Sedm lidí, u kterých byly nalezeny zbraně, je popraveno. O kritické situaci povstalců svědčí i fakt, že po 18. hodině měli místní velitelé k dispozici pouze 39 mužů ozbrojených puškami a jeden kulomet. Zdejší velitelství odesílá v 18.12 fonogram následujícího znění: „Policejní revír 21 prosí o zásah hloubkových letců proti jižnímu svahu severně od Trojského mostu, kde jsou umístěna čtyři děla, která po šest hodin ostřelují Holešovice. “Místní velitelé samozřejmě netuší, že celopražské velitelství Bartoš žádnými letadly nedisponuje.

Večer se situace trochu uklidňuje, i když celý prostor je i nadále ostřelován třemi tanky Tiger, které stojí na Trojském mostě. Náladu a pocity místních obyvatel navíc zhoršují kolující zvěsti o teroru, kterého se dopustili němečtí vojáci na civilistech z obecních domů při odpolední ofenzivě.

Bojové akce pokračují během třetího dne povstání i v prostoru Letné. Již ráno zahajují ofenzivu německé jednotky, skupina asi 200 esesáků útočí na barikádu v Korunovační ulici, německé komando taktéž vniká