Blahopřejeme
Jubilanti ze ZO (OV) ČSBS: Gen. Mikuláše Končického Ostrava: Ing. Jaromír Chalupa – 65 let – Ostrava-střed; Ladislav Brzezański – 80 let – Havířov, Jiří Fiedor – 92 let – Jablunkov, Alois Jochymek – 95 let – Jablunkov, MUDr. Věroslav Dušek – 98 let – Ostrava-střed; Třebíč: Marta Kratochvílová – 81 let – Valeč, Božena Kafková – 91 let – Smrk, Mgr. Anna Sládková – 87 let – Třebíč; Pardubice: Hana Gabrišová – 91 let, Rudolf Gandalovič – 80 let, Věra Slaninová – 75 let, Libor Šušlík – 92 let; Ústí nad Orlicí: Jolana Brečková – 90 let – Choceň, Božena Ivanová – 93 let – Česká Třebová; České Budějovice: Miroslava Paláková – 75 let, Anna Rafajová – 91 let; Most: Marie Slámová – 80 let, Josef Täubl – 75 let, Jana Telepaničová – 80 let; Chomutov: Emilie Streláková – 97 let, Jiří Zenáhlík – 99 let, Jevgenia Kovbasyuk – 80 let; Praha 5: JUDr. Ján Gronský, válečný veterán – 92 let; Mělník: Jana Vondráková – 85 let; Olomouc: Jaroslava Hemerková – 84 let, Jarmila Králová – 86 let; Uherské Hradiště: Anděla Vrtělová – 81 let, Jarmila Pešová – 82 let – Uherský Brod, František Kubina – 97 let – Staré Město; Jablonec: Jiřina Kaprasová – 75 let, Božena Tomešová – 85 let.
Protest
V předvečer 75. výročí konce druhé světové války a osvobození naší vlasti spojeneckými armádami protiněmecké koalice, z nichž největší počet obětí měla Rudá armáda, přistoupil starosta MČ Prahy 6 Ondřej Kolář v pátek 3. dubna 2020 k realizaci loňského usnesení zastupitelstva této městské části a nechal odstranit sochu maršála Ivana Stěpanoviče Koněva z náměstí Interbrigády v Praze 6. Starosta tak učinil v době nouzového stavu, kdy občané mají zakázáno jakékoliv shromažďování a nemohou na veřejnosti vyjádřit svůj protest.
V těchto nelehkých dnech, kdy je pozornost našeho národa, ale i celého světa upřena na řešení virové epidemie, doprovodil pan Kolář svůj bezprecedentní krok zlehčujícím a cynickým prohlášením: „Neměl roušku. Pravidla platí pro všechny stejně...“
Český svaz bojovníků za svobodu, který sdružuje bojovníky proti německému nacismu a pozůstalé po obětech německé nacistické perzekuce, vyjadřuje co nejdůraznější protest proti postupu starosty MČ Prahy 6. Jsme mimo jiné přesvědčeni, že jednání pana Koláře nese znaky neonacismu. Nejenže je výrazem pohrdání oběťmi bojů proti německým okupantům. Je především výsměchem demokracii a občanům této země, a zároveň zneužitím současné krize, jejíž překonání vyžaduje jednotu celé společnosti. Lidská a politická malost tohoto činu je v této situaci zvláště zřetelná.
Výkonný výbor
Ústředního výboru ČSBS
3. dubna 2020
Informace o pietních akcích ČSBS
Vzhledem k současnému nouzovému stavu a nejistotě přetrvávající navzdory jeho postupnému uvolňování předsednictvo ÚV ČSBS rozhodlo, že oficiální pietní a vzpomínkové akce ČSBS, plánované na květen 2020 v Praze, se konat nebudou. Ani armáda, rovněž z rozhodnutí Ministerstva obrany a Generálního štábu AČR, nebude žádné takové akce zabezpečovat. Vedení ČSBS ponechává na zvážení jednotlivých organizací, zda a jak se rozhodnou uctít památku padlých a obětí II. sv. války ve své oblasti. Položit věnec či kytici k památníku, na pietní místo nebo hřbitov, je jistě možné a vhodné i za současných mimořádných okolností.
Proč jsem členem ČSBS
V únorovém čísle Národního Osvobození se pan Miroslav Opálka z OV ČSBS Opava ve svém článku zmiňuje o těžkých bojích, které sovětská vojska a 1. čs. samostatná brigáda vedly od 10. března do 5. května 1945 v rámci ostravsko-opavské operace. Připomíná, že na památku těchto těžkých bojů, při nichž padlo 24 000 rudoarmějců, byl orgány kraje za účasti maršála Jeremenka v roce 1970 odhalen památník.
Jsem rodákem z obce Velká Polom, kde koncem dubna 1945 německá vojska usilovala o zastavení Rudé armády, která se za cenu obrovských obětí blížila k Ostravě. V důsledku bojů tehdy přišlo o život také 14 občanů Velké Polomi a čtyři navrátilci z koncentračních táborů. Mezi nimi byl i bratr mého otce Ing. Dr. Leopold Drozdek, jehož jméno je uvedeno na pamětní desce umístěné v budově rektorátu Vysoké školy zemědělské v Brně. Rektor této vysoké školy Josef Prokš předal mému otci a strýci dne 26. října 1946 diplom, ve kterém je zdůrazněno, že se za německé poroby zasloužil o vlast a národ.
Jsem hrdý na to, že obyvatelé mé rodné obce každoročně ve výroční den osvobození dokáží uctít památku padlých, umučených a popravených. Připomínají si též památku 168 padlých sovětských a československých vojáků, z nichž většina je pohřbena na vojenském hřbitově v Hlučíně.
Na okraji vesnice se nachází pomník obětem druhé světové války. Naproti škole je malý pomníček s pamětní deskou a nápisem „Já odcházím, matko, bych splnil úkol muže…“, Georgii Semjonoviči Krasnovu (25. 4. 1923 – 27. 4.1945).
Snahy mnohých funkcionářů pravicově orientovaných politických stran a některých novinářů, kteří mají snahu přepisovat naše dějiny, mě přiměly k rozhodnutí stát se členem ČSBS a proti jejich snahám aktivně vystupovat. Budu nyní ještě více kritizovat veřejné činitele, kteří se nestydí překrucovat fakta a zejména mládeži sdělovat nepravdy a lži o naší historii.
Jaroslav Drozdek,
člen ČSBS
Elbe Day - Setkání na Labi - Встреча на Эльбе
čest patří společnému vítězství Spojenců nad nacismem
Setkání Rudé a Americké armády v německém městě Torgau 25.4. 1945, tehdy se Spojenci s úsměvem objali. Na východní straně se přiblížil k Elbě první ukrajinský front, vedený Ivanem Koněvem, zatímco ze západu, 1. Americká armáda vedená gen. Hodgesem
O týden později Rudá armáda, vedená generálem Georgiem Žukovem, dobyla Berlín.
Dne 25.4. 1945 se spojenecké jednotky a to: 1. Ukrajinského frontu se vřele setkaly s jednotkami 1. Americké armády. "Setkání zástupců obou armád proběhlo na východním břehu Labe, nedaleko města Torgau"
Společné prohlášení prezidenta Ruské federace Vladimíra Putina a prezidenta Spojených států amerických Donalda Trumpa, při příležitosti 75. výročí setkání na Labi
„25. dubna 2020 si připomínáme 75. výročí historického setkání sovětských a amerických vojáků, kteří si potřásli rukama na poškozeném mostě přes řeku Labe. Tato událost byla předzvěstí rozhodující porážky nacistického režimu, “.
"Tento společný zápas vyžadoval obrovské oběti milionů vojáků, námořníků a civilistů v mnoha válečných operacích." Uznáváme také příspěvek milionů mužů a žen na pracovní frontě. Dělníci a domácí fronta sehráli klíčovou roli při poskytování spojeneckým silám prostředků nezbytným pro vítězství, “uvádí se v prohlášení.
„Duch Elby“ je příkladem toho, jak mohou Rusko a Spojené státy dát stranou rozpory, budovat důvěru a spolupracovat na společném cíli, uvedli vůdci těchto zemí.
"Bojem proti nejzávažnějším výzvám dnešního 21. století vzdáváme hold statečnosti a odvaze všech, kteří spolu bojovali, aby porazili fašismus." Jejich hrdinský čin nikdy nebude zapomenut, “říká dokument.
Text: Ioannis Sideropulos
Američan Byron Shiver a voják Rudé armády Ivan Numladze. Shiver z G-roty 273. pěšího pluku byl členem hlídky (pod velením poručíka Alfreda Bucka Kotzebue), který se setkal se sovětskými vojáky a důstojníky na Labi.
Setkání Rudé a Americké armády na polozničeném mostu v německém městě Torgau 25.4. 1945
Sovětské tanky americké výroby M4 Sherman v Křenové ulici v Brně v dubnu 1945 (foto z wiki: Bratislavsko-brněnská operace)
Na snímku je zachyceno první sovětské obrněné vozidlo (samohybné dělo SU-85, příp. SU-100) v brněnských ulicích. VHU
Osvobození Brna Rudou armádou 26. dubna 1945
V jarních měsících roku 1945 naplánovalo sovětské velení bratislavsko-brněnskou operaci. Její realizací byla pověřena vojska 2. ukrajinského frontu maršála Rodiona Jakovleviče Malinovského za spoluúčasti jednotek Rumunské královské armády. Na počátku dubna 1945 sovětští vojáci překročili řeku Moravu a začali postupovat na Brno. První útok, zahájený 15. dubna, se německým obráncům podařilo na krátkou dobu ještě zastavit. Ovšem jen na několik dní. 26. dubna 1945 byla jihomoravská metropole z větší části osvobozena. Brno bylo nakonec na konci dubna 1945 osvobozeno Rudou armádou a rumunskými oddíly, ale boje v okolí Brna neskončily. připravil i.s.
_________________________________________
odkazy a zdroje:
Bratislavsko-brněnská operace
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bratislavsko-brn%C4%9Bnsk%C3%A1_operace
Osvobození Brna Rudou armádou 26. dubna 1945
http://www.vhu.cz/exhibit/osvobozeni-brna-rudou-armadou-26-dubna-1945/
osvobození Brna
https://www.radio.cz/cz/rubrika/ocem/60-let-osvobozeni-brna
video
Rudá armáda v boji o Brno
https://www.youtube.com/watch?v=3gUGvcYieHU
VLASTENECKÉ FÓRUM
Společenská smlouva O KOLEKTIVNÍ SPOLUPRÁCI
Níže uvedené nezávislé spolky působící v České republice
- Český svaz bojovníků za svobodu,
- Sdružení osvobozených politických vězňů a pozůstalých, z.s.
- Sdružení čs. zahraničních letců-Východ, z.s.
- Kruh občanů ČR vyhnaných v roce 1938 z pohraničí, z.s.
- Společnost Ludvíka Svobody, z.s.
- Svaz vojenských veteránů ČR, z.s,
- Rada seniorů ČR, z.s.s.
- Společnost Dr. Edvarda Beneše, z.s.
- Klub českého pohraničí, z.s.
- Slovanský výbor ČR, z.s.
- Vlastenecké sdružení antifašistů, z.s.
na základě zkušenosti z kolektivní spolupráce ve Vlasteneckém fóru, kterou uvedené spolky realizovaly na základě „Smlouvy o sdružení“ uzavřené dle Hl. 16, část 8. §§ 829 až 841 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších právních předpisů, jehož platnost a účinnost skončila dnem 31. 12. 2013, uzavírají tuto
Společenskou smlouvu o kolektivní spolupráci
v souladu se zákonemč. 89/2012 Sb., občanský zákoník,
ve znění pozdějších právních předpisů,
Čl. I.
Předmět smlouvy
Smluvní strany se dohodly, že budou:
1. Rozvíjet vzájemnou spolupráci a současně respektovat právní subjektivitu ostatních smluvních stran.
2. Chránit historickou pravdu, tzn. pravdivé a objektivní zpracovávání, a interpretaci československé resp. české minulosti a to nejenom odbojové, a zásadně odmítat pokusy o její zkreslování.
3. Prosazovat opatření v zájmu zachování míru, života bez válek, válečných konfliktů, proti současným projevům extremismu a terorismu.
4. Aktivně podporovat vlastenectví a ostře protestovat proti tendencím těch, kteří provádějí protinárodní politiku.
5. Podílet se na vlastenecké výchově mládeže a předávat ji zkušenosti starší generace.
Čl. II.
Oblasti a formy spolupráce
Smluvní strany se dále dohodly na následujících oblastech a formách spolupráce:
1. Volit formy spolupráce, aby byly vtvořeny optimální podmínky pro plnění společných cílů.
2. Uskutečňovat společné aktivity v oblasti historie, kultury, při příležitosti významných výročí, státních svátků a památných dní, vzpomínkových oslav a pietních aktů, případně dalších akcí; zveřejňování těchto aktivit v periodikách smluvních stran.
3. Vzájemně si vyměňovat informace o rozvíjení spolupráce s organizacemi (spolky) podobného charakteru doma i v zahraničí; konzultace stanovisek ústředních orgánů smluvních stran k aktuálním otázkám na domácí i mezinárodní úrovni.
4. Spolupracovat při řešení dalších otázek, které se dotýkají předmětu této smlouvy anebo které si vyžádá její praktické uskutečňování.
Čl. III.
Závěrečné ustanovení
1. Počet spolků účastných na kolektivní spolupráci je svou účastnickou základnou neuzavřený a mimo ustavujících členů uvedených v úvodu této smlouvy, se mohou ke smlouvě připojit i další subjekty s odpovídajícím vlasteneckým zaměřením.
2. Každý ze spolků, který se ke Společenské smlouvě o kolektivní spolupráci v rámci Vlasteneckého fóra připojí, z ní může vystoupit.
3. Každý další spolek mající zájem o kolektivní spolupráci se spolky spolupracujícími ve „Vlasteneckém fóru“ je zahrnut do této smlouvy na základě písemné žádosti, schválené ostatními signatáři smlouvy. Schválená žádost se připojí jako doplněk k této smlouvě.
4. Představitelé spolků (tzn. předsedové spolků) účastných na kolektivní spolupráci budou svou jednotu a svá stanoviska prezentovat pod společným názvem VLASTENECKÉ FÓRUM, shodne-li se na určitém stanovisku většina zúčastněných spolků.
5. Prezentace názorů Vlasteneckého fóra na veřejnosti je realizována prostřednictvím přijatých prohlášení pod názvem „PROHLÁŠENÍ VLASTENECKÉHO FÓRA“. Prohlášení Vlasteneckého fóra je možné zveřejnit, vyjádří-li s jeho obsahem souhlas nejméně 60% představitelů spolků sdružených ve Vlasteneckém fóru.
6. Prohlášení Vlasteneckého fóra je možné projednat a přijmout na společném zasedání představitelů zúčastněných spolků, nebo formou per-rollam.
7. Společné zasedání spolků sdružených ve Vlasteneckém fóru svolává vždy jeden ze spolků, který je za tímto účelem volen na společných zasedáních představitelů Vlasteneckého fóra.
8. Společenská smlouva o kolektivní spolupráci je představiteli signatářských spolků sepsána svobodně, vážně a srozumitelně, nikoliv v tísni za nápadně nevýhodných podmínek.
9. Smluvní strany se zavazují do třech měsíců od podpisu této Smlouvy seznámit s jejím obsahem své členy.
10. Společenská smlouva o kolektivní spolupráci je vyhotovena v 11 výtiscích, vždy po jednom výtisku s platností originálu, pro každého z ustavujících signatářů a nabývá platnosti dnem podpisu představiteli smluvních stran uvedenými v úvodu této Smlouvy.
V Praze dne 10. října 2017
Signatáři společenské smlouvy o kolektivní spolupráci
„Vlastenecké fórum“
Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS)
Sdružení osvobozených politických vězňů a pozůstalých, z.s. (SOPVP)
Sdružení čs. zahraničních letců-Východ, z.s. (SZL-V)
Kruh občanů ČR vyhnaných v roce 1938 z pohraničí, z.s. (KOČR VzP)
Společnost Ludvíka Svobody, z.s. (SLS)
Svaz vojenských veteránů ČR, z.s. (SvVV ČR)
Rada seniorů ČR, z.s.s. (RS ČR)
Společnost Dr. Edvarda Beneše, z.s. (SEB)
Klub českého pohraničí, z.s. (KČP)
Slovanský výbor ČR, z.s. (SV ČR)
Vlastenecké sdružení antifašistů, z.s. (VSA)
České mírové fórum, z.s. (ČMF)
Spolek českých novinářů, z.s. (SČN)